Šestý ročník soutěže Otevřeno x Zavřeno odkryl hloubku problémů českých úřadů. Veřejnost poslala skoro sedmdesát návrhů, které ukázaly, že obstrukce a šikana představuje pro některé úřady základní formu života.
Mnoho nominací v záporné kategorii Zavřeno se objevilo ze samosprávy obcí. Vítězem se stala Lhotka nad Labem. Máte představu o zastupitelské demokracii? Ve Lhotce na ni zapomeňte. Jednání zastupitelstva se svolá jako neveřejné, nezvou se ani všichni zastupitelé, jen spříznění se starostou. Ten již na začátku vytáhne předem připravený zápis jednání. Jsou v něm již přijatá usnesení včetně výsledků hlasování, a ti „zlí“ zastupitelé, kteří s ním nepečou, jsou uvedeni jako nepřítomní. Sice na jednání i bez pozvání sedí, ale starosta podá zápis kamarádům v zastupitelstvu k ověření a je hotovo. Když to vyprávíte pracovníkům odboru dozoru ministerstva vnitra, reagují okamžitě: „Vůbec nešlo o jednání zastupitelstva a všechna usnesení jsou neplatná.“ Život ve Lhotce se však valí dál. Kamarádi v zastupitelstvu odhlasovali, že si z rozpočtu obce koupí občany, aby je nekritizovali. Jmenuje se to dary za ekologické topení anebo vánoční dary. O ekologii nebo Vánoce však nejde. Podmínkou vyplacení je, že se občan nedopustil „bezdůvodné pomluvy obce a představitelů obce na veřejnosti“ a že „nevede soudní spor s obcí“. A tak mají ti, kteří se ptali, nic se nedozvěděli, proto kritizovali a nakonec právo na informace prosazovali u soudu, smůlu. Jim o to držhubné sice nejde, ale ostatní, mlčící obdarovaní, mají důvod volit zase „kamarády“. Tuší vůbec, že se nechali koupit za své vlastní peníze?
Žadatel žasne, poplatník platí A teď skutečně strašný příklad ze státní správy. Vítěz v kategorii Zavřeno, karlovarský stavební úřad, se vědomě a nepokrytě vzepřel zákonu. Odepřel žádost o informaci, jak provádí stavební dohled na určité stavbě. Žadatel se odvolal k nadřízenému krajskému úřadu, ten chybné rozhodnutí zrušil a nařídil informaci poskytnout. Stavební úřad však informaci znovu odepřel s tím, že názor nadřízeného nerespektuje. Aby se laik nemýlil - nejde o právní při dvou nezávislých orgánů. Zákon o správním řízení nařizuje, že podřízený musí uposlechnout. Kolečko se ale opakovalo: odvolání, zrušení a nařízení informaci poskytnout. A tak celkem šestkrát dokola! Žadatel žasne, poplatník platí. Zákony nepočítají s tím, že úřad vypoví poslušnost. Neumožňují podat žalobu, protože před soudem je na řadě nadřízený orgán, který chybné rozhodnutí přece zruší. Ano, zruší, ale karlovarský stavební úřad si dál mele svou. Svévole úřadů dopadá na občany různými formami. Například pan Sedláček z Prahy chtěl, jako dříve několikrát, nahlédnout na katastru do sbírky listin ke své nemovitosti. Úřednice ho zaskočila - vyšla vyhláška, která nově definuje nahlédnutí jako předání kopie, stránka za 20 Kč. Pan Sedláček, který dosud vždy nahlédl, a co chtěl, ofotil si zadarmo svým digitálním fotoaparátem, namítá: „Je toho padesát stran, nejdříve bych se podíval, a nechal si okopírovat jen to podstatné!“ Kdepak, vyvede ho z omylu úřednice, to se už nesmí! Pěkně všecko, nebo nic! Zákon o katastru však dříve i dnes praví: „Katastr je veřejný a každý má právo do něj za přítomnosti pracovníka katastrálního úřadu nahlížet a pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty.“ Úřad si prostě vydal protizákonnou vyhlášku. Místopředseda úřadu tvrdí, že zákon nezakazuje, aby „nahlížet“ rovnalo se kopii. Takže od zítřka by třeba „mluvit“ mohlo znamenat „mlčet“. My jsme úřad a kdo je víc!
Většina zemí spolu se zákonem o svobodě informací zavedla také informačního komisaře či ombudsmana. Ten úřadům pomáhá a tam, kde to nestačí, také vynucuje správné uplatňování oné nové, pro setrvačné hlavy stále nestravitelné oblasti otevřenosti veřejné správy. Letošní ročník soutěže, pořádané Otevřenou společností, o. p. s., ukázal, že i u nás je načase takového rozhodčího zavést. Návrh, aby se dnešní Úřad pro ochranu osobních údajů rozšířil o druhý pilíř - ochranu informačních svobod, je na stole. Model, obvyklý ve většině zemí, má logiku - hranice mezi „poskytnout“ a „odepřít“ ve veřejné správě je v devadesáti procentech daná právě ochranou osobních údajů.
Bude-li informační komisař zřízen, nebude bojovat s větrnými mlýny. Najde oporu v těch úřadech, které letos i v minulých ročnících vyhrály v kladné kategorii Otevřeno. Letošní vítěz, město Semily, na svém webu začalo zveřejňovat zakázky do všech detailů. Dozvíme se tak, jak znělo zadání, kdo seděl v hodnoticí komisi, jaké došly nabídky včetně ceny, kdo a proč vyhrál a jak zní výsledná smlouva. Takto otevřených úřadů je stále více. Propasti a bažiny těch uzavřených jsou však stále příliš hluboké.
Místopředseda úřadu tvrdí, že zákon nezakazuje, aby „nahlížet“ rovnalo se kopii. Takže od zítřka by třeba „mluvit“ mohlo znamenat „mlčet“. My jsme úřad a kdo je víc!
O autorovi| Oldřich Kužílek, Autor je organizátorem soutěže Otevřeno x Zavřeno (www.otevrete.cz) poradce pro otevřenost veřejné správy
