ŘÍM Stačilo pár vteřin, během nichž se silně otřásla zem, a uzavřela se historie staveb starých řadu staletí - nebo alespoň jejich částí. „Je to velká tragédie,“ popsal hlavní archeolog z italského ministerstva kultury Giuseppe Proietto škody, které zemětřesení napáchalo na památkách.
Za „největší ztrátu“ označil poškození baziliky Santa Maria di Collemaggio stojící přímo ve městě L’Aquila. Právě zde se totiž v roce 1294 stal papežem Celestýn V., poustevník vybraný jako kompromisní - a z mocenského hlediska neškodný - kandidát. Právě zde také spočinuly po jeho smrti jeho ostatky. Při zemětřesení se zřítila část chrámové lodi baziliky, která vzbuzuje pozornost i svojí nevšední architekturou: růžovobílou fasádou či kombinací románských a gotických motivů. Není to poprvé, co kostel vyhledávaný tisíci poutníky poničilo zemětřesení - po mohutných otřesech z roku 1703 musel být zcela přestavěn.
Škody ale byly zaznamenány i na dalších památkách. Vážně byla poničena zvonice kostela San Bernardino - stavby postavené v 15. století v renesančním duchu, která už přežila řadu otřesů. Újmu utrpěly rovněž další místní kostely - Santo Agostino a Santa Maria del Suffragio - oba pocházející z 18. století. Zcela zničena byla údajně Porta Napoli, brána vystavěná v roce 1548 na počest císaře římského Karla V.
Rozsah škod na církevních budovách přiměl místní diecézi, aby v nich zrušila tradiční velikonoční mše. Místo toho se budou konat přímo v provizorních stanech pro lidi bez přístřeší. Italský premiér Silvio Berlusconi již vyzval svět, aby jeho zemi pomohl při obnově zničených památek. „Takové místo může být pak přejmenováno po zemi, která pomohla, například,Americký kostel‘,“ uvedl Berlusconi.
