Většinou však hledají kupce marně. Náklady na potřebnou rekonstrukci totiž často mnohonásobně převyšují kupní cenu. Památkám tak hrozí postupný zánik.
PRAHA Zámek v severomoravském Hnojníku je na prodej už několik let. Obec v minulosti s jeho koupí stále otálela a nyní na ni nemá peníze. „Je to osm až deset milionů korun. Tolik nemáme,“ přiznala starostka Hnojníku Dagmar Molinová.
Tato obec není zdaleka jediná. Kvůli vysoké ceně na místní zámek nemá například ani radnice v Rokytnici v Orlických horách. Oběma památkám tak hrozí, že budou bez majitele ochotného do nich investovat dále chátrat až do té míry, kdy už jejich záchrana nebude možná.
Památek na prodej jsou v Česku desítky Památkově chráněné nemovitosti v České republice zájemce o koupi či investory rozhodně příliš nelákají. Vyžadují totiž většinou rozsáhlé finanční investice a další využití staveb mohou komplikovat požadavky památkářů.
Tuzemské realitní kanceláře mají ve své nabídce desítky historických objektů, jako jsou zámky, hrady či kláštery.
Řada z nich čeká na své majitele již několik let a postupně chátrá. Jen některé měly štěstí a noví vlastníci jim postupně vrátili dřívější lesk.
Komerční investoři často památkovou ochranu budov chápou jako složitý problém, pro rekonstrukce těchto staveb se jim totiž obtížně stanovují náklady.
„Starší budovy mohou být také méně atraktivní díky svým původním dispozicím, které nevyhovují dnešním požadavkům jak na bydlení, tak na práci,“ uvedl Jan Štefec z mezinárodní poradenské společnosti King Sturge.
Problém chátrajících památek se proto snaží často řešit právě obce, v jejichž katastru se historicky cenné nemovitosti nacházejí.
Například Jemnice na Vysočině nabízí zdejší zámek za něco málo přes sedm milionů korun, ale peníze potřebné na celkovou opravu odborníci odhadují ve stovkách milionů.
„Kupce nemáme. Čas od času se někdo objeví, ale vždycky to ztroskotá na tom, že náklady na rekonstrukci jsou příliš vysoké,“ uvedl jemnický starosta Miloslav Nevěčný. Ústecký kraj se zase asi šest let neúspěšně snaží prodat zámek ve Vrbičanech nedaleko Lovosic.
Problémy s hledáním zájemce o koupi nemají ovšem zdaleka jen obce a kraje, ale i mnozí tuzemští restituenti.
Prodávající proto snižují nabídkové ceny, někdy i u významných historických objektů.
Například znojemský Loucký klášter z 12. století chtěl stát prodat za 160 milionů korun, cenu ale musel kvůli nezájmu investorů snížit až na 55 milionů. U řady památek nepomáhají ani jinak prodejně úspěšné aukce.
Zámek v Sobotíně na Šumpersku se dražil už dvakrát, pokaždé však bez úspěchu v podobě nalezení kupce. Obce nebo v řadě případů církve tak své zdevastované památkově chráněné budovy nabízejí někdy už jen za symbolickou jednu korunu.
Mnozí kupci spoléhají na dotace I když se památky někdy prodat podaří, nemají ještě vyhráno. Nový vlastník totiž může dodatečně či v průběhu času zjistit, že přecenil své síly.
Několik majitelů vystřídaly například známé lázně v Kyselce na Karlovarsku a jediným výsledkem zatím je, že z budov jsou téměř ruiny. „Vlastníci jsou povinni se o památky starat, jsou za to sankce i v milionových částkách, ale potíž je s právní vymahatelností,“ vysvětluje, v čem je jeden z problémů, šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec.
Někdy také investoři kupovali chátrající památky s nereálným očekáváním, že se jim následně podaří získat na jejich obnovu příspěvky z fondů Evropské unie nebo ze státního rozpočtu. Zdaleka ne pokaždé ale se svými žádostmi uspěli.
Třeba v severočeském Liberci koupila soukromá společnost od katolické církve poničený kostel svaté Máří Magdalény, zatím ale dotace neobdržela. „Památku však alespoň zabezpečila před další devastací,“ konstatoval Jiří Křížek z Národního památkového ústavu v Liberci.
