Více než sedm set památek se ocitlo v patové situaci. Buď je vlastní obce, které nemají na opravu, či majitelé, kteří do nich investovat ani nechtějí.
Stavby končí v havarijním stavu a pomalu se rozpadají. PRAVONÍN/PRAHA Pravonín na Vlašimsku je obec s pěti sty obyvateli. Na nezvykle velké návsi stojí poblíž sebe dvě největší místní pamětihodnosti: kostel svatého Jana Křtitele a trojkřídlá budova zámku.
Zatímco kostelem se obec může právem pyšnit, zámek se už léta podobá ruině. Před několika týdny se dokonce zbortila značná část čelní stěny a památkově chráněná budova ze sedmnáctého století se ocitla na pokraji totální destrukce.
Důvod jejího chátrání je prostý. Zámek má soukromého majitele, který o jeho opravu nejeví zájem. Na podobný problém přitom doplácí stovky památek v obcích po celém Česku. „Majitelem našeho zámku je italská společnost, která stavbu získala teprve před rokem. Už několikrát jsme jednali s jejich zástupcem, ale nic se neděje,“ říká starosta Pravonína Ladislav Hejný.
Sama obec toho prý moc nezmůže. Ve spolupráci se stavebním úřadem aspoň nechala podepřít střechu a polorozpadlou budovu obehnat plotem. Záchrana stavby je však na vlastníkovi. Pokud nebude chtít zámek opravit, nikdo ho nedonutí.
To ostatně přiznávají i oficiální místa - třeba Středočeský kraj, na jehož území pravonínský zámek leží. Jediným donucovacím prostředkem jsou pokuty. Nejvyšší trest se může vyšplhat až na dva miliony korun, přesto se mnohdy míjí účinkem.
„V mnoha případech majitele nedoženete a pokutu nevymůžete. Často jsou to lidé, kteří nežijí v Česku,“ popisuje šéfka oddělení památkové péče Středočeského kraje Ivana Schwarzmannová.
Vyhráno však nemají ani památky, jejichž majitelé mají snahu historické stavby zachránit. Dotace na opravy, které úřady majitelům rozdělují, nejsou samospásné. Vystačí většinou jen na nejnutnější zásahy, aby se památka zcela nerozpadla. „Vlastně se jimi jen zastaví chátrání. Nic víc,“ říká Schwarzmannová.
Národní památkový ústav se však brání. „Majitelům zámků říkáme, kde a jak o dotace žádat. Také co musí udělat, aby jejich žádost byla úspěšná. Pak už je to na nich,“ popisuje poradenské služby ústavu jeho mluvčí Zdeňka Kalová.
Rozpočet z dotačního programu ministerstva kultury na záchranu architektonického dědictví ročně čítá zhruba 200 milionů korun. Majitelé zchátralých památek by ale potřebovali více než miliardu.
Na odkoupení nejsou peníze Ještě vážnější je situace u zchátralých památek, které vlastní samy obce. Ani ty totiž se skromnými rozpočty nemají dost peněz na opravu.
Stačí se podívat na zmíněný příklad Pravonína. Jeho rozpočet připouští roční investice okolo jednoho milionu korun. Kdyby chtěli Pravonínští zámek odkoupit, museli by dát minimálně třikrát víc. „A to nemluvím o nákladech na opravu. Ty odhadujeme na 80 milionů. Nevím, kde bychom je vzali,“ zoufá Hejný.
Jedinou šancí pro zámek v jeho obci je tak zodpovědný majitel, který by do památky investoval. Hejný stále věří, že se italská firma probere a zdevastovaný objekt opraví. „Je to o štěstí, že přijde majitel, který bude chtít investovat. Stále věříme, že takového vlastníka už máme,“ uklidňuje se starosta. Vlastníkovi chce dát čas zhruba do října. Když se do té doby neprobere, začne jednat. Sám ale neví jak.
***
Záchrana stavby je na vlastníkovi. Pokud nebude chtít zámek opravit, nikdo ho nedonutí.
CHÁTRAJÍCÍ PAMÁTKY
Přes 700 pamětihodností v celém Česku je v havarijním stavu. Doplácejí nejčastěji na to, že je vlastní obce, které nemají prostředky na jejich opravu, či soukromí majitelé, kteří do nich nechtějí investovat. Ministerstvo kultury rozděluje na záchranu architektonického dědictví každoročně miliony korun. Naposledy to bylo 223 milionů korun, na opravu památek by však byla třeba více než miliarda.
Pravonín na Vlašimsku je obec s pěti sty obyvateli. Na nezvykle velké návsi stojí poblíž sebe dvě největší místní pamětihodnosti: kostel svatého Jana Křitele a trojkřídlá budova zámku. Zatímco kostelem se obec může právem pyšnit, zámek se už léta podobá ruině. Před několika týdny se dokonce zbortila značná část čelní stěny a památkově chráněná budova ze sedmnáctého století se ocitla na pokraji totální destrukce. Chátrající zámek má soukromého majitele, který o jeho opravu nejeví zájem. „Majitelem našeho zámku je italská společnost, která stavbu získala teprve před rokem. Už několikrát jsme jednali s jejich zástupcem, ale nic se neděje,“ říká starosta Pravonína Ladislav Hejný (na snímku).
příklady zámků, které jsou ve stadiu rozpadu příklady zámků , které se podařilo zachránit
