Senátoři z ústavně-právního výboru vytýkali Simonovi jeho postoj k odškodňování za škody způsobené výkonem veřejné moci. Kritizovali také podílnictví ve společnostech jeho manželky. Simon se hájil tím, že ve firmách působil jen jako lektor jógy, podle kritiků ale firmy také propagoval.
Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Čelí kritice senátorů za to, že některá rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti před Ústavním soudem neobstála.
„To je jak prodejní akce s hrnci,“ uvedla k tomu místopředsedkyně výboru Hana Kordová Marvanová, podle níž by se Simonovým podnikáním měl zabývat Nejvyšší správní soud na základě kárné žaloby. „Vy jste výdělečnou činnost konal,“ vytkl soudci také místopředseda výboru Michael Canov.
Kordová Marvanová poukazovala rovněž na to, že Simon se v materiálech týkajících se výuky jógy tituluje jen zkratkou „Dr.“, nikoli celým právnickým titulem, čímž může zájemce mást, že je lékařem. Soudce to vysvětloval tím, že nechtěl, aby se na něj klienti obraceli s právními problémy.
Senátorka rovněž kritizovala Simonův postoj k odškodňování, který je podle ní v rozporu s přístupem Ústavního soudu, podle něhož stát musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů. Soudce k tomu uvedl, že v rozhovorech pro média upozorňoval na absenci politické debaty o míře odškodnění a že v původních státech EU stát odškodňuje podle míry zavinění. „V žádném případě nejsem formalistickým soudcem, věřím ve férový proces,“ řekl.
Simon čelil rovněž kritice některých senátorů za to, že část rozhodnutí, na nichž se podílel, v minulosti před Ústavním soudem neobstála. Soudce k tomu uvedl, že Ústavní soud nezrušil žádné rozhodnutí, které připravoval. Václav Láska se pozastavil nad Simonovým tvrzením, že nelze odškodňovat veškerou škodu. Označil to za relativizaci základního pravidla, že spravedlnost má být zjednána za každou cenu.
Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Senátorům řekl, že kromě své specializace by mohl prospět Ústavnímu soudu i znalostmi dovolacího řízení v civilních věcech nebo zkušenostmi z aplikace práva EU. Podotkl, že je náhradníkem na soudce Evropského soudu pro lidská práva.
Simon je třetím adeptem prezidenta Petra Pavla na ústavního soudce, kterého senátní ústavně-právní výbor nepodpořil. V květnu stejně rozhodl v případě někdejšího předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy a bývalé prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové. Senát přesto jejich nominaci schválil a Baxa byl v létě jmenován předsedou Ústavního soudu po Pavlu Rychetském.
