Neděle 30. června 2024, svátek má Šárka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Piráti sobě aneb Konec legislativního úprku

Česko

BRUSELSKÝ ZÁPISNÍK

Někdy z Bruselu vzejde věc, z jejíž nejednoznačnosti se vám může rozskočit hlava. Jako třeba teď: europoslanci z výboru pro dopravu schválili návrh zákona, na jehož konci má být snadné, rychlé a automatizované vybírání pokut za silniční prohřešky v cizině. Překročení povolené rychlosti, jízda na červenou, jízda podpořená alkoholem a opomenuté bezpečnostní pásy, to všechno by se mělo podrobit efektivnějšímu sankcionování, aby prostor za hranicemi rodné hroudy v unii nenabízel azyl pro piráty silnic - což dnes zhusta nabízí.

Řekněme hned zkraje, že tu nejde o třeskutě blízkou budoucnost, ale horizont třech a více let, a podívejme se na obsah. Jistě: přeshraniční výběr pokut ve státech unie funguje sporadicky a není důvod nezpřísnit postih člověka, který je pozitivně diskriminován jenom proto, že jeho auto má cizí „espézetku“. Bankovním převodem nebo kreditkou si jde dnes za hranicemi země koupit v podstatě cokoli. Odtok peněz opačným směrem by tudíž neměl být problém.

Jenže: registrační značka auta je vázána nejen na konkrétní jméno, ale také na datum narození, rodné číslo, trvalé bydliště... zkrátka osobní údaje, s nimiž je nutné zacházet obezřetně a do nichž národní orgány oprávněně nechtějí a nemůžou svoje protějšky z unie volně pouštět. Silnice se tak otevřely, pokutám ale pořád stojí v cestě právní závora.

Jednotlivé vlády, a včera i europoslanci, proto navrhli systém jakési automatické spolupráce: policie vždycky požádá o ověření registrace auta a totožnosti řidiče a když budou údaje sedět, domovský stát dostane povel vymáhat po pirátovi pokutu. Takto by odpadly obavy o osobní data volně poletující mezi sedmadvaceti policiemi. Jenže... co když bude řidič někdo jiný než majitel auta? Co když se ti dva nebudou znát nebo se zapřou, případně totožnost řidiče nebude možné ověřit? A kromě toho, kde končí hranice pouhého ověřování osobních údajů a začíná jejich sdílení?

Právě tahle otázka jakýkoli harmonizační úprk zastavila. Zatímco totiž mechaničtější úkony je možné zadat prostřednictvím bruselské legislativy, hlubší ponor do oblasti vnitra a justice z centra možný není. Právní experti unie proto teď řeší, jestli se vůbec najde smluvní základ, na němž by se snadné, rychlé a automatizované vybírání pokut za hranicemi mohlo postavit.

Dobrá, nebo špatná zpráva o unii a nás?

O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN

Autor: