NUSA DUA, Bali „Historická dohoda z Bali.“ „Pád berlínské zdi“, která v otázkách změny klimatu rozdělovala chudé a bohaté národy. Washington otevřel po šesti letech dohadů „novou kapitolu“. Těmito nadsázkami popisovali delegáti výsledek konference OSN na indonéském ostrově Bali.
Zástupci téměř 190 zemí světa se přitom neshodli na žádných konkrétních cílech snižování emisí skleníkových plynů. Po 14 dnech úporných dohadů v sobotu stanovili pouze „časový plán“ jednání o nové smlouvě, která by měla v roce 2012 nahradit Kjótský protokol. Nový dokument by měl být přijatý na konferenci v dánské Kodani koncem roku 2009.
Jednání na Bali do poslední chvíle blokovaly Spojené státy. Nesouhlasily s tím, aby vyspělé státy těm rozvojovým přispěly finančně i zpřístupněním „čistých“ technologií na boj s globálním oteplováním. Nicméně poté, co účastníci v jednacím sále vypískali vedoucí americké delegace Paulu Dobrianskou, ta ustoupila a oznámila, že se USA připojují ke společnému postoji.
Delegáti se shodli na založení multimiliardového fondu. Prostředky z něj by měly rozvojovým zemím z takzvané skupiny G77 pomoci se vyrovnat s následky klimatických změn, jako jsou častá sucha, záplavy, bouře, vlny veder a zvyšující se hladiny moří. Dohodli se také na strategii zpomalení odlesňování. Závěr konference provázela úleva a radost politiků, že jednání úplně nezkrachovala, ale i frustrace a rozčarování. Kompromisy totiž dohodu naředily natolik, že neobsahuje konkrétní závazky.
„Očekávali jsme cestovní plán a máme jej. Chybí v něm ale jakékoli ukazatele směru a hlavně dohodnutý cíl,“ vystihl situaci Nelson Muffuh z britské charitativní organizace Christian Aid.
Na vyjednávače nyní čekají dva roky tvrdé práce. Jak přimět největší světové znečišťovatele ovzduší -USA, Čínu, Rusko a Indii -, aby začali radikálně snižovat emise, bude jeden z nejsložitějších diplomatických rébusů v historii.
Nemalou roli ve vyjednáváních bude hrát výsledek amerických voleb a postoj nového prezidenta, který se ujme funkce v lednu 2009. George W. Bush prohlásil, že nehodlá podepsat závazné omezení emisí, k němuž se v Kjótském protokolu zavázaly průmyslové země, dokud Čína a další rodící se ekonomičtí giganti neučiní totéž. Evropa a rozvojové země nyní doufají, že příští šéf Bílého domu bude o něco „zelenější“ než Bush.
***
Dohoda z Bali
DVOULETÝ DIALOG Má za cíl přimět zejména Spojené státy, Čínu a Indii, aby začaly snižovat emise skleníkových plynů.
MILIARDOVÝ FOND Má pomoci rozvojovým zemím vyrovnávat se s následky klimatických změn, jako jsou sucha nebo stoupající hladiny moří. Nyní je v adaptačním fondu OSN 36 milionů dolarů, mělo by jím však protéct 1-5 miliard ročně.
OCHRANA PRALESŮ Státy, na jejichž území jsou tropické pralesy, budou moci jejich uchování proměnit v obchodní komoditu a prodejem emisních povolenek od roku 2013 si přijít na miliardy dolarů.
TECHNOLOGIE Dohoda vyzývá vyspělé země k dodávkám ekologicky „přívětivějších“ technologií, které by pomohly rozvojovým zemím snižovat emise skleníkových plynů a současně by neohrožovaly hospodářský růst těchto zemí. To byl jeden z hlavních požadavků rozvojových zemí.
