Vedení sociální demokracie se nelíbí vysoké platy manažerů. Předseda Jiří Paroubek bude po novém premiérovi Janovi Fischerovi požadovat snížení platů manažerů firem se státní účastí. Platy manažerů těchto firem byly podle Paroubka nastaveny v době hospodářského růstu a dnes prý neodpovídají stavu hospodaření těchto firem ani ekonomické realitě. Tarifní složky platů by měly klesnout nejméně o třetinu, nadtarifní složky mnohem více.
K tomuto požadavku se připojil středočeský hejtman David Rath. Uvedl, že nebude dávat dotace z veřejných peněz Českým drahám, pokud se platy vedení nesníží. Podotkl, že generální ředitel drah má pětinásobně větší plat než krajský hejtman. Nehorázné podle něj je dávat peníze daňových poplatníků firmě, která je dlouhodobě ve ztrátě, jako jsou dráhy.
Tolik agenturní zprávy. S uvedenými názory bude souhlasit značná část veřejnosti. Málokterý Čech je zcela imunní proti pocitu „proboha, zač ti lidé vlastně berou peníze“, popřípadě „já bych to za ty prachy bral taky a zvládl bych to nejméně stejně dobře“. Ale věc je trochu složitější.
Řídit ČD je docela složitý úkol Podle nedávno zveřejněných údajů bere generální ředitel Českých drah měsíčně 500 tisíc korun. Tedy asi tolik jako 17 strojvedoucích, pokud se držíme čísel publikovaných Českým statistickým úřadem. Co myslíte: prosperovaly by dráhy lépe, nebo hůře, kdyby je řídilo sedmnáct strojvedoucích?
Dobrá, každému je jasné, že sedmnáct lidí ve vedení je nesmysl, protože by se nedokázali domluvit ani na základních věcech. Organizace řízená kolektivním orgánem skončí jako Sovětský svaz, který byl ve své předposlední fázi řízen politbyrem (tedy prakticky nikým.)
Nestačí ale najmout někoho za úspornější plat, dejme tomu dvojnásobek či trojnásobek platu strojvůdce?
Řekněme, že vypíšeme výběrové řízení na generálního ředitele státního podniku České dráhy s tabulkovým platem 85 tisíc Kč měsíčně hrubého.
Pro drtivou většinu populace jde o pohádkový plat. Netřeba se obávat, že by se zájemci nehlásili. Lze realisticky předpokládat, že mnoho zájemců bude mít slušné vzdělání, zkušenosti s řízením lidí, jazykové znalosti atd. Ale je to dost?
Můžete se vsadit, že není. Řídit firmu s desítkami tisíc zaměstnanců a obrovským počtem složitých právních a majetkových vztahů je docela složitý úkol. Samozřejmě – lze ho pojmout po úřednicku, vykonávat jen nejnutnější administrativní úkoly a strategické záležitosti nechat takzvaně „vyhnít“. Pak dostanete organizaci ve stavu, v jakém byla většina československých státních podniků v roce 1990 a České dráhy ještě o bezmála dvě desetiletí déle.
Jinými slovy, za 85 tisíc měsíčně špičkového manažera velkého státního podniku zkrátka nepořídíte. Člověk, který má opravdu vynikající schopnosti, se bude zajímat o kariéru v soukromém sektoru. Ano, je možné namítat, že i manažeři soukromých firem dělají chyby. Někdy dokonce mnohamiliardové, jak ukázala nedávná finanční krize.
Ale proč ke krizi vlastně došlo? Protože manažeři gigantické korporace zvané United States of America s ročními tržbami 2524 miliard dolarů (celkové příjmy federálního rozpočtu za rok 2008) udělali sérii chyb. Špatně nastavili regulatorní podmínky, vymysleli špatné vnitrofiremní předpisy (neboli zákony), zanedbali, co se dalo. Menší firmy jen reagovaly na podněty vytvořené gigantickým vládním monopolem zvaným U. S. A.
Z ostudy sociálnědemokratický kabát Zpět domů. Korporace zvaná Česká republika procházela obdobím svého největšího rozmachu v letech 2006–2007. Tržby státního rozpočtu rekordně rostly. Svět se vezl na opojné vlně expanzivní měnové politiky a z ní vyplývajícího dostatku peněz. A přece ani v oněch ideálních dobách nebylo ředitelství České republiky schopno dát do souladu příjmy a výdaje. Všichni vědí, kdo připravoval státní rozpočty na léta 2006 a 2007. Osoby zodpovědné za deficity v těchto letech by měly nosit z ostudy kabát a vystupovat s maximální skromností a pokorou. Ale kdepak. Dotyční nejsou schopni sami sobě připustit, jak velký průšvih mají vlastně na triku.
Hejtman Rath je nespokojený, že bere pětinu hrubého platu ředitele Českých drah. Inu, zodpovědnost hejtmana je možná ještě menší. Kdyby zmizely České dráhy, byl by to gigantický malér. Kdyby zmizely kraje, ani pes by neštěkl. Koneckonců, dlouhou dobu kraje neexistovaly a nikdo je nepotřeboval. Kvalita silnic po zimě byla dokonce vyšší. Zejména ve Středočeském kraji, pane doktore Rathe.
***
Kdyby zmizely České dráhy, byl by to gigantický malér. Kdyby zmizely kraje, ani pes by neštěkl. Koneckonců, dlouhou dobu kraje neexistovaly a nikdo je nepotřeboval.
O autorovi| Pavel Kohout, ředitel pro strategii, Partners e-mail: pavel.kohout@gmail.com
