Jací absolventi najdou po vysoké škole práci? Daří se hlavně doktorům a právníkům. Propadli naopak absolventi zemědělských, ekonomických a technických oborů.
PRAHA Ať je ekonomická krize nebo není, absolventům lékařských a právnických fakult to může být v podstatě jedno. Po skončení studií právě oni nemají téměř žádné problémy s uplatněním ve svém oboru. Ukazují to alespoň poslední statistiky, které každoročně zpracovává Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy. V loňském roce byla míra nezaměstnanosti studentů z lékařských fakult jednou z nejnižších – nedosahovala ani jednoho procenta. I přes ekonomickou krizi se navíc neustále snižuje.
Radost tak může mít například Univerzita Karlova nebo Západočeská univerzita v Plzni. Právě jejich absolventi z lékařských a zdravotnických fakult skončili v pomyslném žebříčku úspěšnosti při hledání práce na nejlepších místech.
Naopak nejhůře hledají práci absolventi technických, zemědělských, ekonomických a přírodovědných fakult. „To bylo do značné míry způsobeno dopady krize v průmyslu a v podnikatelském sektoru vůbec,“ vysvětlují autoři studie.
Problémy s uplatněním tak loni měli například studenti Technologické fakulty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně či absolventi Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Už řadu let je české vysoké školství předimenzované. V posledním roce z každých tří devatenáctiletých mladých lidí dva pokračují v terciárním vzdělávání,“ reagoval prorektor Jihočeské univerzity Zdeněk Brandl.
Přestože „jeho“ studenti ze Zemědělské fakulty měli při hledání práce problémy, naopak ti z filozofické fakulty si práci hledali lépe než v předchozích letech.
Školy na neúspěch reagují Problém s uplatněním svých absolventů na trhu práce sledují a řeší všechny vysoké školy a univerzity. „Je to parametr, který průběžně sledujeme. Otázka uplatnění absolventů je součástí naší dlouhodobé strategie,“ řekl prorektor Univerzity Palackého v Olomouci Vít Zouhar.
Jihočeská univerzita nabízí recept, jak reagovat na špatné uplatnění absolventů. „Zodpovědná škola na to reaguje regulací počtu přijímaných uchazečů, přesunem počtu přijímaných do jiných oborů, sestavováním jiných studijních programů,“ popsal Brandl. Palackého univerzita se chová podobně. I tady obory, u kterých dlouhodobě dochází ke snižování uplatnitelnosti absolventů, projdou proměnou.
Školy se ale shodují, že to, jak budou absolventi při hledání práce úspěšní, výrazně ovlivnit nemohou. Rozhoduje o tom aktuální ekonomická situace a podmínky v každém regionu. Připouští ale, že při vybírání školy by měl hrát roli právě i fakt, jak si absolventi jednotlivých škol stojí. „Tento ukazatel sleduji jako hlavní. Uplatnitelnost absolventa by ale především měla zajímat naše budoucí studenty,“ uvedl Ivo Vondrák, rektor Technické univerzity Ostrava.
***
Vojáci mají jistotu, zájem je i o lékaře
* Až do roku 2008 se zaměstnatelnost absolventů vysokých škol nepřetržitě zlepšovala. * Poté se však příznivý vývoj zastavil. Zejména kvůli globální ekonomické krizi mají i absolventi vysokých škol čím dál větší potíže při shánění uplatnění. * Celková nezaměstnanost v Česku činila v lednu 9,8 procenta. * U čerstvých absolventů vysokých škol, tedy v období do jednoho roku od ukončení studia, činí míra nezaměstnanosti zhruba čtyři procenta. * V přepočtu se tak na úřadu práce muselo hlásit více než dvacet tisíc lidí. V prvním čtvrtletí roku 2010 to bylo dokonce téměř 28 tisíc.
* Jediná vysoká škola v Česku, která garantuje absolventům uplatnění v oboru, je Univerzita obrany. * Studenti jejích vojenských programů se po zápisu stávají vojákem z povolání a s ministerstvem obrany podepisují služební poměr. * Na základě něj pak už po dobu studia dostávají pravidelný měsíční plat (v prvním ročníku je to průměrně 13 tisíc hrubého), po absolvování školy ovšem musí odpracovat předem stanovený počet let u armády. * Dlouhodobý trend ukazuje, že lékaři ani právníci se zpravidla o uplatnění bát nemusejí. * Naopak budoucnost by měla trápit absolventy zemědělských fakult či škol pro umělecky nadané jedince. * I na těchto fakultách však nezaměstnanost maximálně atakuje hranici osmi procent. * Podíl tuzemských vysokoškoláků na pracovním trhu je oproti jiným zemím ještě relativně nízký. * Mzda vysokoškoláků v Česku převyšuje celostátní průměrnou mzdu místy až o 66 procent.
* Poslední srovnatelné údaje za vyspělé země OECD říkají, že mezi dospělými ve věku 25–64 let mělo v Česku v roce 2008 zhruba 14,5 procenta osob terciární vzdělání, které zahrnuje nejen tradiční univerzity a vysoké školy, ale také vyšší odborné školy. * V průměru zemí OECD to však byl téměř dvojnásobek a průměr zemí EU byl s 25,3 procenta také podstatně vyšší.
Pět škol nebo fakult, jejichž absolventi loni neměli problém s uplatněním 3. lékařská fakulta - Univerzita Karlova Filozofická fakulta - Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Farmaceutická fakulta - Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně Fakulta umění a architektury - Technická univerzita v Liberci Fakulta dopravní - ČVUT
Pět škol nebo fakult, jejichž absolventi loni obtížněji hledali uplatnění Fakuta technologická - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Středočeský vysokoškolský institut Fakulta restaurování - Univerzita Pardubice Vysoká škola polytechnická Jihlava Fakulta umění a designu - Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Školy a fakulty, u kterých se uplatnění absolventů na trhu práce zlepšuje Farmaceutická fakulta v Hradci Králové - Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta - Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Filozofická fakulta - UJEP Katolická teologická fakulta - UK Fakulta výrobních technologií a managementu - UJEP
Školy a fakulty, u kterých se uplatnění absolventů dlouhodobě zhoršuje Filozofická fakulta - Jihočeská univerzita České Budějovice Fakulta restaurování - Univerzita Pardubice Přírodovědecká fakulta - Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta výtvarných umění - Vysoké učení technické v Brně Fakulta umění a designu - UJEP
