Husté nánosy bahna z okolních polí spolu s kamením a dalším nepořádkem pokryly při nedávných přívalových deštích ulice Bosonoh na jihozápadním okraji Brna. Náhlé potoky vody rozemlely třeba i chodník z kočičích hlav. Následky nečekané vlny pak místní pracovníci likvidovali týden.
Přívalové deště v posledních týdnech zasáhly i řadu dalších obcí na jihu Moravy. Meteorologové přitom aktuálně varují, že se mohou v regionu objevit v nejbližší době znovu.
„Výraznější bouřky s možností přívalových dešťů očekáváme v pátek večer a v noci z pátku na sobotu. I o víkendu se mohou objevit bouřky a s nimi spojené výraznější srážkové úhrny, neměly by však být v porovnání s těmi pátečními tak vydatné,“ oznamuje Ondřej Brambus z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Největší následky si v Bosonohách vyžádal „slejvák“ v první červnové pondělí. V dalších dnech se objevil ještě dvakrát, to už za sebou zanechal podstatně menší spoušť. V městské části totiž mezitím přistoupili k preventivním opatřením, která mají minimalizovat následky při dalším extrému počasí. Zemědělci okraje svých polí vyskládali balíky slámy, které mají posloužit jako filtr.
„Jde o krátkodobé řešení, ale minulou sobotu jsme viděli, že situace je teď znatelně lepší. Bahno se zachytí, odtéká voda. Není to stoprocentní, ale funguje to asi z 85 procent, nic jiného se v tuto chvíli nedá dělat,“ říká starosta Bosonoh Martin Černý (KDU-ČSL).
Pracovníci Brněnských komunikací navíc v Bosonohách vyčistili kanalizační vpusti na silnicích a hasiči umístili pytle s pískem jako ochranný val k nejbližšímu domu u polí. Kromě této městské části zasáhly následky přívalových dešťů také sousední Troubsko.
Mokré měsíce nasytily půdu
Zdejší zemědělský podnik Zevo Střelice sice plánuje změnit způsob obdělávání polí a také pěstovanou plodinu místo současné kukuřice s větším prostorem mezi řádky, nicméně podle jeho předsedy Tomáše Kvardy není současný stav jedinou příčinu potíží.
„S pomocí balíků slámy jsme pole odclonili, na okraji jsme také vytvořili brázdu, aby zadržela vodu a nasměrovala ji jinam. Ale obecně není kam ji odvést, zvlášť když spadne šest tisíc kubíků za půl hodiny. Navíc půda je extrémně nasycená po předešlých mokrých měsících,“ vysvětluje Kvarda.
I přes tropické teploty posledních dní má půda na jihu Moravy v sobě dostatek vody, takže má malou schopnost ji při nezvykle velkém množství zachytit. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z projektu Intersucho a Ústavu výzkumu klimatické změny Akademie věd ČR nejsou prudké přívalové deště v regionu ničím výjimečným, nicméně v současnosti mají své zvláštnosti. „Vlivem změny klimatu se prodlužuje období, kdy mohou nastat, a teplejší atmosféra může způsobit silnější srážky. Když je navíc půda nasycená, absorbuje vodu problematičtěji a mnohem víc jí odteče,“ přibližuje Trnka.
Meteorologové na jihu Moravy neevidují oblast, která by byla přívalovými dešti zasahována častěji. „Větší dopady však mají v urbanizované krajině a také ve svažitém terénu,“ nastiňuje Brambus.
Pomáhají propustky i zeleň
Novinku v podobě trojice propustků vybudovaných v délce zhruba 1,3 kilometru mimo zástavbu si chválí v Holubicích na Vyškovsku, jež stojí ve svahu. Opatření za 12 milionů korun vyvedlo vodu mimo obec do potoka, poslední přívalové deště tak zde ustáli. „Propustky chrání lokalitu Curdík, velkou přibližně dva hektary, v nejjižnější části, kde je masivní zástavba,“ podotýká starosta Holubic Jiří Horňák (nez.).
Přestože se nacházejí pod kopcem Výhon, před proudy vody při náhlých velkých srážkách bývají ušetřeni v Židlochovicích na Brněnsku. Podle starosty Jana Vituly (nez. ) pomohly změny provedené v posledních dvou dekádách, kdy veškerou půdu využívanou k intenzivnímu zemědělství „překlopili“ na zeleň a vybudovali i mokřady. Některé pozemky skoupili od soukromníků. „Díky opatřením nemáme problémy s rychlým odtokem. Při posledních přívalových deštích jsme měli pouze dvě vytopené garáží, a to kvůli ucpanému odtoku,“ popisuje Vitula.
S odstraňováním škod po prudkých deštích na jižní Moravě mají plné ruce práce i hasiči. (červen 2024)
Jinde však mají při náhlých prudkých srážkách obavy. Stále čerstvou zkušenost mají v obci Brťov-Jeneč na Blanensku, kde si silný proud proklestil cestu i skrz dřevěný plot a zahradu jednoho z rodinných domů. Podobnou událost místní nepamatují dlouhé roky.
„Hlavním problémem bylo, že se jednalo o strašně moc srážek najednou. Jakmile se voda žene z okolních kopců, najde si vždy cestu. Můžeme vyčistit kanalizační vpusti, ale ty ji stejně nezachytí, když spadne 50 milimetrů za hodinu,“ krčí rameny starosta Martin Pavlů (nez. ) s tím, že se pokusí domluvit se zemědělským družstvem, aby vysadilo jinou plodinu než kukuřici.
