Protože veškerou agendu ze mě tisk stejně po kouskách usilovně mámí, zveřejním jedno velké téma, které se nabízí v českém školství k řešení, a sice: peněz je málo, učitelů a škol hodně, žáci a studenti studují dlouho. Řešení musí být jednoduché, plošné, neutápějící se v detailech a standardech.
Zkraťme základní školní systém o rok, zrušme devátou třídu a nechme maturovat děti o rok mladší.
Důvody jsou trojího typu. Zaprvé pedagogické. Znovuzavedení devátých tříd v minulém desetiletí protáhlo základní a střední vzdělávání o rok a neexistují pro to jakékoli závažné pedagogické pohnutky. Základní školy mají s takzvaným II. stupněm (děti 11-15 let) beztak potíže, chybí jasná vize. Děti to cítí, zlobí více a učí se méně. Jejich ambicióznější vrstevníci již studují na víceletých gymnáziích. Dlouho trvalo, než školy tuto změnu vůbec strávily a dokázaly smysluplně roztáhnout svůj vzdělávací program. Současný průměrný deváťák umí ale naprosto to samé, co uměl předtím průměrný osmák. A není toho bohužel často mnoho.
Kvalitní učitelé se shánějí špatně a opět zvlášť na II. stupeň. Takže jací asi kantoři před deseti lety přibyli, respektive neubyli? Neboli nyní pohledem z opačného hlediska - ředitel by se mohl zbavit nejslabších členů sboru a kvalita vzdělávání trochu poskočí nahoru.
Miliardové úspory Ekonomicky to není složitá matematika. Ubude čtrnáctina žáků a studentů, což je obrovský balík peněz. 1/14 rovná se sedm procent. A určitě ještě víc tzv. „učitelohodin“. Miliardy korun. Ty mohou dostat třeba ostatní učitelé. Navíc se s případným rušením devítek trefíme do nejslabších populačních ročníků, tj. pozaplní se nám poloprázdné střední školy. To úspory ještě zvětší.
Lidsky-filozofický rozměr: Můj dědeček končil studium na obchodní akademii v šestnácti (1917), můj otec jedenáctiletku s maturitou v sedmnácti (1958), já maturoval v osmnácti (1988), současným středoškolákům je často ke dvaceti! Stát na to nemá, nebo s bídou. Ale hlavně proč? Průměrní maturanti umějí stále méně a méně, což není způsobeno upadající úrovní škol, ale strategicky tím, že za mého dědečka měl maturitu každý dvacátý a nyní to budou brzy čtyři pětiny. A nijak to nezachrání ani deset státních maturit o pěti úrovních. Průměrní středoškoláci jsou prostě průměrně slabší a při opuštění střední školy toho umějí méně. Logicky na menší penzum znalostí a dovedností potřebujeme spíš méně času nebo stejně. Určitě ale ne více.
Navíc mladí lidé nyní pak i vysokoškolské studium hodně protahují, mezitím jedou rok na Nový Zéland sklízet jablka, pak pokračují postgraduálním studiem, blíží se třicítka a jsou pomalu věkově zralí na předčasný důchod.
Podle mého po dvacítce mají mladí lidé již být zcela etablovaní na vysoké škole, stihnout mezitím zahraniční studijní pobyt a pomalu pracovat. Part time, při studiu, v příbuzném oboru své hlavní studijní činnosti. A od pětadvaceti naplno. Tak aby mohli zavčasu vybudovat svou kariéru, oženit se a převzít zodpovědnost za osud svůj a své budoucí rodiny.
Ulevit „mandatorním“ výdajům Školství prostě potřebuje po letech „budování a projektů“ naopak škrtání a rušení. Potřebuje racionalitu, ne velké vize a při vší obtížnosti -potřebuje trochu produktivity. Klíčové je nepřidávání nových projektů, zákonů, vyhlášek, ba právě naopak. Nutně musíme zachovat všechny základní pilíře, na kterých praktické školství stojí. A zároveň by všude mělo jít o úspornost, aby se ulevilo „mandatorním“ výdajům a mohli jsme je dostat do škol - třeba do osobního hodnocení.
Pakliže jde o strategické vize, je třeba si především rozhodnout, o jak staré děti chceme primárně pečovat, finančně podporovat jejich vzdělávání a vybírat na to daně od obyvatel. Od šesti do šestnácti (eventuálně patnácti) povinná školní docházka. O něco méně dáváme těm ve věku 15 až 19 (středoškoláci), výrazně méně vysokoškolákům od 19 do 25 a též dětem od čtyř do šesti (mateřinky). Skoro nic nikomu nad 25 let.
Anebo současným nepřehledným konglomerátem 0-30, kdy často podporujeme školy, a ne studenty a žáky?
Peněz je málo, učitelů a škol hodně, žáci a studenti studují dlouho. Zkraťme základní školní systém o rok, zrušme devátou třídu a nechme maturovat děti o rok mladší.
O autorovi| VÁCLAV KLAUS ML. Autor je poradcem ministra školství ředitel gymnázia PORG
