Rozhlédněme se nejdříve po sluneční soustavě. Dominantu tvoří Jupiter v souhvězdí Ryb. Kromě rána je vidět po celou noc, jde o nejjasnější „hvězdu“, kterou z večera spatříte nad jižním obzorem.
Za soumraku se můžete pokusit zahlédnout i Mars se Saturnem. Obě planety se ale blíží ke Slunci, takže se brzo ztratí v jeho záři. Nad ránem lze pozorovat Venuši, která se od Slunce úhlově vzdaluje, tudíž bude v dalších týdnech vidět lépe.
Kolem 18. listopadu se můžete zkusit podívat také na meteorický roj Leonid, jehož radiant se nachází v souhvězdí Lva, poblíž hvězdy Algieba (gama Leonis). Samozřejmě to nebude takové divadlo jako před deseti roky. Tehdy Země prolétla nejhustší částí prachového proudu uvolněného z jádra komety Tempel-Tuttle. Pokud se ale ve druhé polovině noci zaměříte na východní obzor, mohli byste spatřit až dvacet Leonid za hodinu.
Zašifrované hvězdy Čekání může zpestřit procházka vzdálenějším vesmírem, například souhvězdím Pegase. To tvoří typický čtyřúhelník, zvaný též Pegasův čtverec. Jeho jihozápadní roh tvoří hvězda Markab (alfa Pegasi), severozápadní Scheat (beta Pegasi), jihovýchodní Algenib (gama Pegasi) a severovýchodní Alpheratz, která formálně patří do souhvězdí Andromedy, a proto má alternativní označení alfa Andromedae.
Jméno Markab vzniklo zkomolením arabského popisu „rameno koně“. Původně se však takto jmenovala hvězda beta Pegasi, k přepsání na alfu došlo omylem až ve středověku. Scheat vychází z názvu pro „holeň“, až do středověku byl ale spojován s hvězdou delta Aquarii a neměl žádnou souvislost s obrazcem okřídleného koně. Také Algenib (tj. „bok“) přišel ke jménu díky chybě, zpočátku jej totiž nesla hvězda alfa Pegasi (a dodnes se tak označuje i alfa Persei). A konečně, jako Alpheratz (tj. „hruď“) byla původně označována beta Pegasi. Tato stálice má i druhé jméno Sirrah („pupek“).
Označení stálic řeckými písmeny podle vzrůstající jasnosti není o moc jednodušší. Alpheratz je nejjasnější hvězdou souhvězdí Andromedy a současně i Pegasova čtverce. Přesto je ve starší literatuře označovaná jako delta Pegasi. Písmenem „alfa“ se oficiálně honosí Markab, může však být slabší než Scheat (beta Pegasi). Slovíčko „může“ je přitom na místě - Scheat totiž pozvolna mění jasnost! A navíc, ve skutečnosti je nejnápadnější hvězdou celého souhvězdí Enif -tedy epsílon Pegasi.
***
Mapka zobrazuje hvězdnou oblohu začátkem listopadu ve 22 hodin, v polovině měsíce ve 21 hodin a na konci listopadu ve 20 hodin. Při pozorování držte mapku nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Hvězdy zakreslené u okraje mapky uvidíte před sebou, hvězdy poblíž středu máte přímo nad hlavou a hvězdy u protějšího okraje můžete spatřit za sebou. Na obloze se lze orientovat podle nápadných skupin hvězd, které jsou pro přehlednost spojeny čárami. O souhvězdí ale nejde - těmi se v astronomii myslí pevně stanovené části oblohy. V mapce není vyznačen Měsíc, jehož poloha se každý den mění. Názvy bez vyznačených obrazců označují souhvězdí, která jsou složena ze slabých hvězd patrných okem pouze za velmi dobrých pozorovacích podmínek. Vlivem otáčení Země se souhvězdí pohybují rychlostí 15 stupňů za hodinu od východu k západu. Stačí proto mapu pootočit o patřičný počet stupňů (délka a směr pootočení jsou vyznačeny šipkou). Například začátkem listopadu ve 24 hodin pootočíme mapu o 30 stupňů.
MAPA: AUTOR
Obdélníková mapka ukazuje pohled do nadhlavníku (zenitu), kde zahlédnete obrazec Pegasova čtverce.
O autorovi| JIŘÍ DUŠEK, Autor je astronomem ve Hvězdárně a planetáriu v Brně
