Vedení KDU-ČSL včera rozhodlo dát výběru poplatků ve zdravotnictví zkušební dobu. Kdyby se během příštích šesti měsíců ukázalo, že jsou pro sociálně slabé občany neúnosné, budou lidovci žádat nápravu.
„Pokud to bude nutné, mohli bychom po půlroční zkušební době a analýze dopadů navrhnout, aby byli sociálně ohrožení lidé od poplatků zase osvobozeni,“ shrnul rozhodnutí předsednictva strany místopředseda poslaneckého klubu Tomáš Kvapil. Pro reformní balík vlády Mirka Topolánka, jehož součástí poplatky byly, přitom na podzim hlasovali všichni lidovci až na poslance Ludvíka Hovorku.
Pokračování na straně 5
Dokončení ze strany 1
Ludvík Hovorka je také zatím jediný, kdo proti poplatkům ze zákonodárců stran vládní koalice oficiálně vystupuje. Je dokonce ochoten se přidat na stranu ČSSD a podpořit ve sněmovně její návrh zákona, který chce regulační poplatky ve zdravotnictví opět zrušit.
Podle Tomáše Kvapila nejnovější stanovisko lidovců vládní koalici neohrozí. „Není to žádný důvod k rozmíšce. Analýza dopadů nikomu nemůže vadit.“ Jak s jejími výsledky naložit by podle Kvapila byla otázka „případných dalších jednání všech tří stran“.
Od ledna mají lidé za běžné vyšetření u lékaře zaplatit 30 korun, stejnou částku za položku na receptu (pokud na lék přispívá zdravotní pojišťovna), 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za využití pohotovosti.
Sociálně nejslabší občané jsou už teď navíc jednou z mála výjimek, které zákon z placení poplatků u lékaře připouští. Pokud získají od svého pověřeného obecního úřadu potvrzení, že se nacházejí ve stavu hmotné nouze, poplatky se jich netýkají.
Podle místopředsedy sněmovního zdravotního výboru Borise Šťastného se ze strany KDU-ČSL jedná o populistický krok a ztrátu odvahy. „Poplatky sociálně slabší neohrozí,“ tvrdí Šťastný.
Levicová opozice má opačný názor. Kromě pokusu zrušit poplatky zákonem na ně rovněž podala stížnost k Ústavnímu soudu.
