„Poslanecké ghetto“, jak se někdy posměšně nazývá soubor devatenácti malostranských paláců, zabírá velkou část pražské Malé Strany. Daňové poplatníky přestavba paláců od roku 1992 přišla už na více než jednu a půl miliardu korun.
Dnes využívají zákonodárci v centru města nejen jednací sály, zázemí pro své kluby a výbory, ale třeba také před několika lety dostavenou poslaneckou „ubytovnu“.
Ovšem poslanci a senátoři se na rozdíl od ministerských úředníků k stěhování z „města“ nechystají. Na centrum si zvykli. „Myslím, že by to nebyl dobrý nápad, stěhovat sněmovnu a Senát mimo centrum města,“ říká předseda poslanců sociální demokracie Michal Hašek. „Je něco jiného exekutiva, a něco jiného pak legislativa. Jsem přesvědčen, že kdyby ty paláce nebyly rekonstruovány, už by tu byly hotely. Navíc sněmovna sídlí v tradičních místech, kde zasedali poslanci i v minulosti,“ myslí si.
Garáže za desítky milionů O stěhování přitom v minulosti již někteří poslanci vtipkovali. Například poslanec Miroslav Kapoun z ČSSD si před nedávnem neodpustil poznámku, že pokud bude magistrát hlavního města tlačit na to, aby jezdili v MHD za jízdenky jako všichni ostatní, mohou také poslanci Prahu opustit. „Každé město si váží, jestliže mu zasedá nejvyšší zákonodárné shromáždění v jeho obci nebo v jeho městě. Parlament vytváří pracovní místa, určuje sídla institucí, zvyšuje vliv obce třeba na případné dotace a mnoho dalších výhod. Možná by stálo za to, aby změnil sídlo v jiném městě, kde si toho budou více vážit,“ podotkl tehdy poslanec. „Možná že kdyby se toto stalo, tak by na tom Praha byla lépe, kdyby to sídlo nebylo tady,“ zavtipkoval tehdy náměstek pražského primátora Rudolf Blažek a ukončil tak tuto debatu. Je totiž jasné, že poslancům a senátorům se z centra města nechce.
A jsou to přitom poslanci, které veřejnost nejvíce kritizuje za jejich „rozpínavost“ v historickém centru. Velkou kritiku vyvolala například stavba garáží pro senátní úředníky. Stály padesát milionů korun, a vejde se do nich dvacet aut.
