Konec odvodů ve Spolkové republice po více než 50 letech je součástí reformy německé armády, kterou na konci loňského roku prosadil ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg. Bundeswehr v jejím rámci zeštíhlí ze současných asi 240 tisíc vojáků a vojaček na plánovaných zhruba 185 tisíc.
Cílem reformy je zvýšit výkonnost a efektivitu armády a učinit ji modernější a kompaktnější, aby do budoucna byla mimo jiné schopná vysílat více vojáků na zahraniční mise. Branná povinnost nicméně nekončí definitivně. Dál zůstává zakotvena v německé ústavě a v případě potřeby může být obnovena. Spolu s ní přestane fungovat i civilní služba.
Vedle profesionálních vojáků budou od července v německé armádě sloužit také dobrovolníci. Na dobrovolnou vojenskou službu bude moct nastoupit až 15 tisíc mužů a žen a trvat bude od 12 do 23 měsíců. První půlrok bude vždy zkušební. Pobírat za to budou odměnu 800 až 1100 eur (přibližně 20 tisíc až 27 500 Kč) měsíčně plus příspěvky na bydlení či stravu.
První branci sloužili v obnovené německé armádě od 1. dubna 1957. Od té doby prošlo bundeswehrem podle údajů ministerstva obrany 8,5 milionu mladých Němců. Od roku 2001 se k nim přidaly i ženy. Povinná vojenská služba v Německu původně trvala rok, později se prodloužila až na 18 měsíců. Od 80. let se začala znovu zkracovat až na současných šest měsíců.
Německo je jednou z mála západních zemí, v nichž se všeobecná branná povinnost stále ještě uplatňuje. Z 28 členských států Severoatlantické aliance dosud funguje v pěti. Kromě Německa jsou to Řecko, Turecko, Estonsko a Norsko.
