Narození dítěte? Pro všechny samozřejmě radostná událost. Hned po porodu se přitom čeká na pláč novorozence. A v dalších týdnech pak tento zvuk provází rodiče ve dne a budí v noci.
Plačící kojenec může dosáhnout hlasitosti až 85 decibelů. „Pláč sám o sobě je jako zvuk pro dospělé hodně nepříjemný, neurotizující,“ říká Martina Kašparová, lékařka specializované poradny pro nadměrně plačící děti. Pláč má přitom silnější dopad na otce. Podle ankety výzkumníků z britské univerzity v Salfordu tento zvuk vadí více mužům než ženám.
Vydržet dlouhé hodiny naříkání je stresující zážitek i pro silné nervy. Matka má ale ze začátku ve vztahu k dítěti podstatnou výhodu před otcem. Pomáhají jí totiž hormony, které se vyplavují v těhotenství a při porodu. „U matky dochází během těhotenství a porodu k velkým hormonálním změnám. Z mého pohledu tyto změny pomáhají v tom, že matka své dítě přijímá a učí se mu rozumět,“ říká psycholožka Ilona Špaňhelová.
Dítě navíc matku zná z prenatálního období lépe než otce. Kojení toto pouto ještě posiluje. „S maminkou má jistě novorozenec sepjatější čichové spojení. Už i kvůli tomu, že bývá s matkou častěji a také kvůli mateřskému mléku,“ vysvětluje psycholožka.
Otec ale nemusí házet flintu do žita. „Nic nebrání tatínkovi, aby si choval nahé miminko na své nahé hrudi. Aby se tak více spolu sžívali a poznávali se. Toto chování novorozence nebo koupání tatínka spolu s miminkem je úžasná zkušenost při startu do života,“ radí Špaňhelová. Fakt, že otec obvykle tráví s novorozencem přece jen méně času, může být v některých situacích výhoda. Díky tomu někdy utiší dítě snáz než celodenní péčí zmožená matka. Kojenec totiž vycítí její vnitřní neklid. „Matka může být v některých okamžicích již neklidná z pláče dítěte, dítě se u ní neuklidní. Naopak otec k němu v mnoha případech přichází klidný a uklidňuje i dítě,“ upozorňuje psycholožka. Podle odborníků by se rodiče měli naučit chápat pláč jako základní komunikační prostředek miminka. Už proto není dobré nechávat plačící dítě bez povšimnutí, ať si „procvičí plíce“, jak se říkávalo. Na pláč naopak rodiče musí reagovat. „Když komunikujeme my dospělí, také chceme, aby na nás dotyčný, komu to říkáme, reagoval,“ argumentuje Špaňhelová. Když rodiče na pláč často a dlouhodobě nereagují, dítě se může stáhnout do sebe. Pláče pak méně. To ale neznamená, že je miminko klidnější: jen rezignovalo na komunikaci s rodiči.
To, jak často děti pláčou, se vyvíjí s jejich věkem. Více pláče můžou rodiče čekat od desátého dne po narození do šesti týdnů věku. Pak obvykle frekvence pláče klesá a po třetím měsíci v podstatě ustává. Nervová soustava miminka se už více vyvine a také už se umí dorozumět s rodiči snáz. Zhruba od konce prvního měsíce děti roní skutečné slzy.
Různé druhy pláče Matka i otec se také musí učit rozeznávat drobné rozdíly mezi základními druhy pláče, které miminko používá. Není pláč jako pláč a různé věci se dítě snaží sdělit odlišnou silou a délkou pláče, výrazem tváře a jiným proudem slz.
Pokud pláč nemá jasnou příčinu (hlad, mokré plenky, chlad nebo horko, nadýmání atd.), pomáhá konejšení klidným pomalým hlasem, laskavá náruč a houpání. „Je vždy důležité, aby rodič k dítěti přistoupil, usmál se na něj, povídal mu... Pokud nic nepomáhá, může s ním začít chodit - dítě se při chůzi začne houpat jako u maminky v bříšku,“ radí Špaňhelová.
Čemu by se každopádně měl každý rodič vyhnout, je třesení s dítětem. Možná se vyleká a na chvíli plakat přestane, třesení ale může mít závažné zdravotní následky. Takzvaný syndrom třeseného dítěte může způsobit i smrt. Obtížný je i takzvaný nadměrný pláč. „Nadměrný pláč je definovaný jako pláč, který trvá v jednom kuse více než tři hodiny, tři dny po sobě a tři týdny za sebou. Svoji roli hraje ovšem i subjektivní vnímání pláče. Někdy i pláč, který odpovídá věku dítěte, vnímají rodiče jako nadměrný,“ uvádí lékařka Kašparová. Když s tímto problémem přijdou rodiče do poradny pro nadměrně plačící kojence ve Fakultní nemocnici Motol, snaží se lékaři nejdříve zjistit, proč dítě pláče. Podle Kašparové není dětský pláč nikdy úplně bezdůvodný. „Nicméně to neznamená, že příčina pláče musí být vážná. A ne vždy se na důvod přijde,“ dodává.
***
Podle ankety výzkumníků vadí dětský pláč více mužům než ženám
Kontakt na poradnu ve FN Motol: ckp@fnmotol.cz
Dítě - hlasitější než vysavač Kojenec dosáhne při pláči hlasitosti až 85 decibelů. Dětský pláč áč zařadili výzkumníci z britské univerzity v Salfordu před několika ka lety do ankety o nejhorší zvuk, při které přes internet hlasovalo o přes milion lidí z celého světa. Na zvuk zvracení, který anketu vyhrál, sice pláč dětí nestačil, získal ale na šestibodové škále odpornosti zvuku 3,82 bodu. Podle ankety tento zvuk vadí více mužům než ženám. „Rodiče mají často obavy, že z nadměrného pláče bude mít dítě nějaké problémy. Po fyzické stránce ale asi ne,“ uvádí Martina Kašparová, lékařka specializované poradny pro nadměrně plačící děti.
Hlasitost vysavače se obvykle pohybuje kolem 75 decibelů
L Lidé, kteří žijí poblíž letišť nebo rušných h do dálnic, se musejí vyrovnávat s hlukem okolo 65 až 75 decibelů
Fanoušci na zaplněném fotbalovém stadionu dokážou vytvořit hluk až 120 decibelů
Nejhlasitější hudební skupinou je podle dostupných údajů heavymetalová kapela Manowar, které byla při jednom z koncertů naměřena hlasitost 129,5 decibelu Nd Mn a ertů
