Sbírka označovaná za největší dílo fabulačního umění Orientu nevychází u nás zdaleka poprvé. Tradiční překlad Felixe Tauera opatřil rozsáhlým poznámkovým aparátem (Poznámky a vysvětlivky zabírají padesát stran formátu A4!) Tauerův žák, arabista Jaroslav Oliverius. Vysvětluje, že i v současné době se tímto dílem zabývají stovky specialistů. Nebylo tomu tak, jak upozorňuje, vždy. Tuto „pololidovou středověkou arabskou literaturu“ západní literární vědci nebrali tak docela za vysoké umění pro její folklorní původ a proto, že nebyla psána vybroušenou spisovnou arabštinou. Přesto už první - francouzský - překlad, od jehož vydání uplynulo 300 let, byl nesmírně úspěšný a stal se vedle bible údajně nejčtenější knihou 18. století. Od té doby se její vydání stále opakují a je v nich možné znovu objevovat nové a nové vrstvy - od poutavých Šahrazádiných příběhů samotných po detaily středověkého arabského světa k ponaučením, jež platí dodnes. Nejsou to pohádky pro děti, jsou to texty pro dospělé. Jejich využití však doznalo mnoha variací, jsou vděčným materiálem (i rozhlasovým, jak doložili včera Hana Maciuchová a Josef Somr připomínkou své obsáhlé práce pro ČRo).
Současné vydání Tisíce a jedné noci uvádí Euromedia Group - Odeon s vyhlídkou všech osmi dílů v roce 2011. Vycházet budou do listopadu, v hedvábné vazbě se zlacenou ořízkou a ozdobnou ražbou z německé knihařské dílny Richard Mayer, s bohatými ilustracemi v nichž se vystřídá osm výtvarníků (první svazek připadl Karolu Ondrejičkovi). Exkluzivní edice, spíše sváteční než užitková, napovídá, že před usnutím si takovou knihu asi číst nebudeme, ačkoli vyprávění bezesné noci evokují.
