„Žít v centru města je pro děti naprosto nevhodné. Chybí vybavenost a navíc je centrum neustále plné aut a turistů,“ říká Jana Majerová, která bydlí na Josefově. Právě životní prostředí je podle průzkumu LN jedním z hlavních problémů pražských maminek. „Nejhorší je prach a exhalace z automobilové dopravy, což není problém jenom v centru,“ pokračuje Majerová s tím, že podobný názor zaujímá naprostá většina matek v jejím okolí.
Do problémů životního prostředí Prahy zahrnují mámy i čistotu parků a hlavně dětských hřišť. „Parků a hřišť je v Praze a zvlášť v centru málo a většinou je třeba dávat bedlivý pozor, abychom nenašlápli nějaké psí překvapení,“ popisuje další z pražských maminek Helena Mudrová.
Tento problém popisují na jednom z mnoha internetových chatů i mnohé další matky s tím, že by své děti ani samotné na hřiště nepustily. Velmi tvrdý postoj má v této věci například i Sára Saudková, matka tří dětí, která dokonce pražské parky přímočaře a drsně nazývá výkališti a jejich kouzlu proto nepropadá. „Praha mi kočárek naprosto zhnusila, děti raději nosím v kšírách,“ popsala již dříve právě Saudková.
A ostatní pražské maminky jí dávají za pravdu. „Všude je mnoho překážek, které se s kočárkem nedají překonat, nejvíce mi asi vadí zaparkovaná auta tak, že nemohu přejít. Když mohu, mám zase kolikrát strach, že nervózní řidiči nezastaví, i když jsem na přechodu,“ říká Jana Majerová. Samostatnou kategorií je pak podle maminek městská hromadná doprava, a to jak tramvaje, tak i autobusy a metro.
„Pro kočárek je málo místa, takže když se někam vypravíme s kamarádkou, kolikrát jdeme raději pěšky, protože se do přeplněné tramvaje jednoduše nevejdeme. Navíc musíme pořád někoho prosit o pomoc,“ říká Helena Mudrová.
Zatímco zlepšení ovzduší, omezení dopravy nebo čistších parků se zřejmě maminky v Praze jen tak nedočkají, v hromadné dopravě se do budoucna budou moci cítit mnohem lépe. „Ze současných třiapadesáti stanic metra je již dvacet plně přístupných výtahy, což bylo ještě v roce 1990 nepředstavitelné,“ říká ředitel dopravního podniku Tomáš Jílek. Do deseti let by podle něj mohly být takto přístupné všechny stanice, kde je stavba výtahu na nástupiště možná. „Je to velmi drahé a někde je navíc nástupiště pod bloky domů,“ vysvětluje Jílek.
Zlepšení lze očekávat i v dopravě městskými autobusy a tramvajemi. „Třetina autobusů je nízkopodlažních už v této době a do budoucna jich bude více. U tramvají by za deset patnáct let mohly být nízkopodlažní dvě třetiny vozového parku,“ shrnul Jílek s tím, že sníženou podlahu částečně mohou mít i nyní rekonstruované běžné vozy tramvají.
Do problémů životního prostředí Prahy zahrnují mámy i čistotu parků a hlavně dětských hřišť. „Parků a hřišť je v Praze a zvlášť v centru málo a většinou je třeba dávat bedlivý pozor, abychom nenašlápli nějaké psí překvapení,“ popisuje další z pražských maminek Helena Mudrová.
Tento problém popisují na jednom z mnoha internetových chatů i mnohé další matky s tím, že by své děti ani samotné na hřiště nepustily. Velmi tvrdý postoj má v této věci například i Sára Saudková, matka tří dětí, která dokonce pražské parky přímočaře a drsně nazývá výkališti a jejich kouzlu proto nepropadá. „Praha mi kočárek naprosto zhnusila, děti raději nosím v kšírách,“ popsala již dříve právě Saudková.
A ostatní pražské maminky jí dávají za pravdu. „Všude je mnoho překážek, které se s kočárkem nedají překonat, nejvíce mi asi vadí zaparkovaná auta tak, že nemohu přejít. Když mohu, mám zase kolikrát strach, že nervózní řidiči nezastaví, i když jsem na přechodu,“ říká Jana Majerová. Samostatnou kategorií je pak podle maminek městská hromadná doprava, a to jak tramvaje, tak i autobusy a metro.
„Pro kočárek je málo místa, takže když se někam vypravíme s kamarádkou, kolikrát jdeme raději pěšky, protože se do přeplněné tramvaje jednoduše nevejdeme. Navíc musíme pořád někoho prosit o pomoc,“ říká Helena Mudrová.
Zatímco zlepšení ovzduší, omezení dopravy nebo čistších parků se zřejmě maminky v Praze jen tak nedočkají, v hromadné dopravě se do budoucna budou moci cítit mnohem lépe. „Ze současných třiapadesáti stanic metra je již dvacet plně přístupných výtahy, což bylo ještě v roce 1990 nepředstavitelné,“ říká ředitel dopravního podniku Tomáš Jílek. Do deseti let by podle něj mohly být takto přístupné všechny stanice, kde je stavba výtahu na nástupiště možná. „Je to velmi drahé a někde je navíc nástupiště pod bloky domů,“ vysvětluje Jílek.
Zlepšení lze očekávat i v dopravě městskými autobusy a tramvajemi. „Třetina autobusů je nízkopodlažních už v této době a do budoucna jich bude více. U tramvají by za deset patnáct let mohly být nízkopodlažní dvě třetiny vozového parku,“ shrnul Jílek s tím, že sníženou podlahu částečně mohou mít i nyní rekonstruované běžné vozy tramvají.
