Jmenovitě se BIS zmiňuje o lobbistech zajímajících se o Správu státních hmotných rezerv, o resort ministerstva zemědělství a o státní podnik Lesy České republiky. „Tyto skupiny využívají nestandardních praktik od lobbismu na hraně zákona, klientelismu až po klasickou korupci,“ konstatuje zpravodajská služba na svých webových stránkách.
Uskupení se podle BIS snaží získat neopodstatněné výhody a zvětšovat zisk na úkor státu. Významně se tak prý deformuje podnikatelské prostředí v Česku.
Politici prý o tom vědí Politici to údajně vědí a chtějí omezit ničím nespoutané aktivity lobbistů. Toto téma si vzali za své především politici ČSSD. Před pěti lety přišel tehdejší šéf sněmovny Lubomír Zaorálek s návrhem „poslaneckého kodexu“, který měl upravit i styky s lobbisty. Neuspěl.
Další poslanci ČSSD Bohuslav Sobotka a Jeroným Tejc předložili sněmovně zákon o lobbingu letos v květnu. Vláda s ním však v červnu vyjádřila nesouhlas. Nové projednávání návrhu se zřejmě nedá očekávat dříve než po předčasných volbách. „Sněmovna je neúprosná, neúprosný je i čas,“ řekl LN Tejc s tím, že na návrhu zákona se sociální demokraté shodují se Stranou zelených a s komunisty. „Největší problém je s ODS. A pokud by to náhodou prošlo sněmovnou, je tady ještě Senát. Já se obávám, že ten zákon je natolik nový, že důvod pro vrácení se vždycky najde,“ uvedl.
Podle poslanců sociální demokracie by měl zákon jasně stanovovat, kdo je lobbista a co to je lobbing. Politikům by zákon ukládal povinnost zveřejňovat informace o schůzkách s lobbisty. Tyto informace by poslanci a senátoři museli každé čtvrtletí zasílat na ministerstvo vnitra. Podobné zprávy o kontaktech s politiky by museli sepisovat i sami lobbisté. Ministerstvo by je následně zveřejňovalo na svých webových stránkách. Kontrolovat činnost libovolného poslance by tedy mohl prakticky kdokoliv.
„Občané České republiky potřebují zákonnou úpravu, aby zjistili, kým jsou ovlivňováni. Bude muset být sdělen obsah schůzky a to, za jakým účelem proběhla. V případě nesplnění těchto povinností budou následovat poměrně vysoké sankce,“ řekl k zákonu Tejc, podle nějž je to jediný způsob, jak zprůhlednit rozhodování českých poslanců a ministrů.
Zamítavé stanovisko vlády odůvodnil místopředseda legislativní rady vlády František Korbel tím, že by vznikl ústavněprávní problém. Představitelé moci zákonodárné, tedy poslanci, by totiž byli povinni evidovat a hlásit svůj pracovní program ministerstvu vnitra jakožto moci exekutivní. Zákon o lobbingu měla ve svém programovém prohlášení i vláda Mirka Topolánka. Svůj návrh však nestihla dokončit.
