Mnohé přechody už opotřebením téměř zmizely, takže je chodci sice vidí, ale řidiči často ne.
Podle dopravních odborníků je však v metropoli přechodů víc než dost. „Nebál bych se dokonce říci, že v Brně, stejně jako v mnohých dalších českých městech, je přepřechodováno. Takové množství přechodů pro chodce ve městech ve Švýcarsku, Německu či Rakousku rozhodně nenajdete,“ soudí například Jaroslav Heinrich z Centra dopravního výzkumu. „S omezením přechodů se ovšem mělo začít už předtím, než začalo platit právo přednosti pro chodce,“ doplnil.
Odborníci i chodci se shodují, že v brněnských přechodech vládne zmatek. Hlavní díl viny na tom nese nedostatečná údržba značení. „Podívejte se, tady je přechod namalovaný. Vidím ho ale sotva já, natož nějaký řidič. Až začne solení, na bílém asfaltu se ztratí,“ ukazuje chodec na ulici Cejl.
Řidiči by chtěli více přechodů, kde se střídá červená barva s bílou. „Jsou výrazné,“ tvrdí motorista Karel Putna. Jenže dopravní odborníci právě před tím varují: „Červenobílá barevnost pruhů už v Brně moc nefunguje. Tak měly být původně označeny jen nebezpečné přechody. Je jich ale mnohem více a ty černo-bílé řidiči trochu pouštějí ze zřetele,“ varuje Heinrich.
Za stav přechodů zodpovídá správce komunikace. Problém přitom je, že zebru podle platných předpisů nemusí doplňovat svislá dopravní značka, známý modrý čtverec s panáčkem na přechodu. Nic na tom nemění ani technické zásady pro dopravní značení, které vydalo ministerstvo dopravy, nicméně nejsou obecně závazné. „Podle nich má být vodorovný přechod, který se nachází mimo křižovatku, vždy označen také svislou dopravní značkou,“ potvrdila mluvčí ministerstva dopravy Marcela Žižková. Pro řidiče je tedy přechod pro chodce platný, i když je vyznačen pouze vodorovně. „Bylo by moc zajímavé, jak by dopadl eventuální spor řidiče, který by srazil chodce na přechodu, viditelnost jehož pruhů by byla velmi pochybná,“ podotýká dopravní expert.
Fakt, že systém přechodů by měl doznat změn, potvrzují i muži zákona. „Z pohledu praxe by jistě stálo za úvahu na některých křižovatkách systém přechodů přestavět,“ připustil mluvčí městské policie Zdeněk Novák. „Nepřehledná situaci bývá, když řidič odbočuje vlevo, musí dávat maximální pozor na auta přijíždějící zprava a následně na chodce na přechodu, který následuje za křižovatkou,“ řekl.
Členové hnutí Nesehnutí, které před několika lety uspořádalo velkou kampaň v souvislosti s rušením přechodů, zaznamenali za poslední dobu jeden sporný případ. „Týkal se přechodu u křižovatky Úvoz-Údolní. Ukázalo se ale, že jde právě o náhradu špatného přechodu novým,“ poznamenal aktivista Jiří Koželouh. Na magistrátu situaci s počtem přechodů jako problémovou nevidí. „Lze říci, že se zbytečně přechody pro chodce neplýtvá, protože každý z nich pak stojí na údržbě,“ odpověděl poněkud šalamounsky mluvčí magistrátu Pavel Žára. „Na základě požadavků občanů můžeme zažádat magistrát o zrušení, nebo naopak zřízení přechodu. Ne vždy bývá tato snaha úspěšná,“ dodal Roman Burián z Úřadu městské části Brno-střed.
K místům, kde v Brně dochází často ke kolizi chodců s automobily, patří přechod u Intersparu ve Vídeňské ulici. „Ze zkušenosti lze tvrdit, že chodci bývají v městském provozu méně ukáznění než řidiči. Jedním extrémem jsou ti, kteří přechody nerespektují, druhým pak váhaví střelci, kteří nejistě postávají u přechodu,“ popsal Novák. „Pětadevadesát procent lidí pravidla dodržuje. A těch zbylých pět ne, ať už sedí za volantem, nebo jdou po ulici,“ souhlasí mluvčí státní policie Bohumil Malášek.
Krokem vpřed by mohlo být zřízení většího počtu takzvaných míst na přecházení, jaká již fungují například v Plzni, Pardubicích nebo Ostravě. „Jde o místa na frekventovaných silnicích, kde je chodcům usnadněn přechod, ať už středovým ostrůvkem nebo snížením obrubníků. Nevzniká zde ale právo přednosti,“ popsal Heinrich.
