Je rozhodnuto – Železničáři i většina politiků se shodli na odsunuté poloze stanice
BRNO Nové brněnské nádraží vyroste pravděpodobně v odsunuté poloze. Potvrdil to generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek. Právě tato státní organizace zodpovídá za údržbu a budování železničních tratí. Jen obtížně si dokážu představit, že by se nyní měl projekt ještě zásadně měnit, řekl.
* LN Jste investorem stavby nádraží. Kde ho tedy postavíte?
Tam, kde to předpokládá platný územní plán, tedy v „odsunuté“ poloze u brněnské Zvonařky. V současné době je projekt naplno rozpracovaný, má i územní rozhodnutí. První část, kterou je nové odstavné nádraží, budeme zřejmě schopni začít stavět už v říjnu. Termín ale závisí na výsledku probíhajícího výběrového řízení na dodavatele stavebních prací.
* LN Nemělo ale být právě odstavné nádraží už před dokončením?
S ohledem na celou přestavbu brněnského železničního uzlu je to zpoždění nepodstatné. Odstavné nádraží, zázemí pro soupravy osobních vlaků s jejich údržbou a čištěním, má vytvořit podmínky, které nyní v Brně v podstatě neexistují.
* LN Odstavné nádraží je ale téměř srovnatelné pro obě polohy hlavního nádraží. Je tedy ještě možné projekt změnit?
Pro nás jsou zásadní dvě věci: Platné usnesení vlády, která souhlasila s jižní polohou nádraží, a platný územní plán města Brna. Dovedu si jen obtížně představit, že by státní organizace, kterou jsme, připravovala projekt v rozporu s usnesením vlády, případně v rozporu s platným územním plánem. Právě tím dalo město Brno najevo svůj názor na polohu budoucích staveb.
* LN Nemůže váš postoj změnit ani nejnovější analýza obou možných poloh nádraží?
Některé pasáže této analýzy vyvolaly znovu širokou diskusi. Z pohledu železnice ale jednoznačně upřednostnila variantu s novou polohou hlavní stanice. Také analýza rizik zdůrazňuje nebezpečí spojená především s malou rozpracovaností jiné varianty, tedy té s budovou u Nových sadů. Z hlediska železnice analýza v podstatě potvrdila naše stanoviska.
* LN Kolik by stálo ono pomyslné přehození výhybky – kolik peněz by přišlo vniveč, kdyby došlo na stavbu nádraží u Nových sadů?
To nelze jednoznačně vyjádřit. Daní za změnu by totiž kromě nákladů dosavadní přípravy byly i finance, které by bylo nutné vložit do udržení provozuschopnosti a bezpečnosti, do přípravy a realizace některé jiné varianty a na zvýšené náklady s ohledem na cenovou úroveň v době stavby. Máme za sebou roky příprav, hodnocení a optimalizace projektu. Takovým vývojem prochází jen málokterý projekt v tuzemsku. Postupně se podařilo výrazně snížit i původně odhadované náklady.
* LN Přesto má ale analýza výhrady i k železniční části projektu.
My se samozřejmě nebráníme případným korekcím, pokud se prokáže jejich přínos. Některé náměty obsažené v analýze budeme jistě při zpracování dalších stupňů dokumentace zvažovat. Namátkově se to týká například kolejového a výhybkového uspořádání severní části osobního nádraží či křížení osobní a nákladní dopravy v Židenicích.
* LN Nikdy jste se nezamýšleli, zda by skutečně poloha nádraží v centru nebyla výhodnější?
My a naši předchůdci máme za tu řadu let za sebou zvažování různých variant. Každá z nich, včetně těch současných, má vždy svoje výhody i nevýhody. Některé verze bylo rozumné opustit, protože se ukázalo, že tudy cesta nevede nebo vede s velkými komplikacemi. Verze, kterou dnes připravujeme, je již jakousi výslednicí toho letitého názorového tříbení. Jeho součástí byl pohled nejen železničářů, ale i města, vyjádřený v územním plánu.
* LN Jste investorem, je ale jasné, kde na nádraží vezmete peníze?
Počítáme s více zdroji. Jsou to prostředky Evropské unie, konkrétně z operační program Doprava, dále finanční prostředky Státního fondu dopravní infrastruktury, částečně i města a kraje. Radnice by měla zajišťovat navazující městskou infrastrukturu, kraj se bude podílet na částech spojených s integrovaným dopravním systémem, zejména podílem na třech nových přestupních terminálech. Počítáme i se zapojením soukromých zdrojů při financování komerčně zajímavých částí osobního nádraží.
* LN Protesty ale pokračují, v Bruselu mají u projektu pomyslný vykřičník. Připouštíte si, že peníze EU nemusejí dojít?
Myslím, že jde spíše o otazník než o vykřičník. Obecně ale člověk nikdy nemůže pracovat s absolutní jistotou čehokoli. Život vždy vede k hledání záložních alternativ. Pro Brno by ale byla velká škoda šanci nevyužít. Česká republika zřejmě po roce 2013 už nebude mít možnost získávat z Evropy výraznější finanční prostředky na infrastrukturu. Na železnici přitom z Evropy do roku 2013 můžeme získat bezmála sedmdesát miliard korun, z toho pro Brno dnes uvažujeme se zhruba sedmi miliardami korun.
* LN Mluvilo se o ceně přestavby kolem třiceti miliard korun. Kolik tedy bude „nádraží“ stát?
Porovnání cen je vždy ošidné, musí se týkat stejného rozsahu prací a přihlížet k vývoji cen v čase. Optimalizací projektu se ta suma bude průběžně upřesňovat. V každém případě je ale jiná a výrazně nižší, než se kterou pracovala diskutovaná analýza. Bez nákladů na odstavné nádraží se dnes v cenové úrovni roku 2005 dostáváme pod dvacet miliard korun.
***
Politici mají také jasno, vítězí odsun
Poslední strany na brněnské radnici řekly svůj názor k poloze nádraží. Odsunutou polohu po ODS a KSČM podpořili podle očekávání i lidovci a ČSSD, byť s výhradou vypořádaní se s připomínkami z nové analýzy. Sociální demokraté připomněli, že poloha v centru by byla lepší, ale nyní není reálná. Proti stojí Zelení a uskupení Brno 2006 senátora Jiřího Zlatušky. V zastupitelstvu má odsun podporu 43 hlasů z 55.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
