Před budovu krajského úřadu v Ústí, kde prezidentův program začínal, dorazila prezidentská kolona krátce před devátou hodinou ráno. U vchodu na Petra Pavla čekal hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO).
„S panem prezidentem budeme probírat ty nejdůležitější body, které máme. Jednak sociální problémy ve vyloučených lokalitách, druhý problém, který chceme řešit, je transformace kraje. Chci také panu prezidentovi vysvětlit, jaké problémy našemu kraji přinese rozpočtové určení daní v té podobě, jaké je navrženo. Bude mít od nás informace, jak moc by nás to poškodilo. Zmíníme se také o plánované stavbě vysokorychlostní železnice, ale myslím, že pan prezident je v obraze. Zrovna v místech, kde vysokorychlostní trať povede, bydlí, tak informace určitě má,“ uvedl před jednáním Schiller.
Při příchodu na krajský úřad Petr Pavel zmínil svou loňskou návštěvu kraje, která se uskutečnila ještě před inaugurací. „Tato návštěva nebyla považována za plnohodnotnou. Abychom uzavřeli kolečko po krajích, rozhodli jsme se znovu navštívit Ústecký a Karlovarský kraj,“ řekl prezident.
„Zároveň mi to dává příležitost se s více než ročním odstupem podívat na situaci v kraji, která je v mnoha ohledech problematická. Na středeční debatě s občany jsme se bavili o tom, co je pálí nejvíc. Bylo zmíněno, že je to především sociální oblast. S tím se pojí další oblasti, jako je nedostupnost zdravotnické péče, nedostupnost vzdělání nebo energetika,“ zmínil Pavel.
„Jsem rád, že se těmto tématům budeme hlouběji věnovat, protože pro mě poznatky, které při debatách získávám, především se starosty nejpostiženějších obcí, jsou cenným doplňkem pro jednání s ministry nebo premiérem, případně s řediteli různých institucí, kteří mají tuto problematiku v gesci. Mít konkrétní příklady přímo z místa je vždycky lepší než mít stohy papírů. Prosím proto, abyste byli co nejotevřenější,“ vyzval krajské zastupitele před jednáním Pavel.
Stejně jako při předchozích návštěvách prezidentů dostal i on od hejtmana dárek. „Jsou to ručně dělané šachy z našeho učiliště od nejlepšího truhlářského učně, kterého v kraji máme. Sám to panu prezidentovi přinese a předá,“ odtajnil hejtman Schiller.
Od hejtmana do ghetta
Po jednání s politickými představiteli kraje prezident odjel do Litvínova, konkrétně na sídliště Janov, což je největší sociálně vyloučená lokalita v Česku. A právě o vyloučených lokalitách tam pak zhruba dvě hodiny jednal.
Na prezidenta čekalo před příjezdem několik obyvatel sídliště. „Kdyby přijel Fiala, tak tu nestojím,“ smála se žena ve středním věku.
Místem jednání v Janově se stal sousedský dům Libuše, který slouží jako zázemí pro komunitní aktivity. Zatímco byl prezident uvnitř, venku se postupně srocovalo stále víc místních. Především děti obdivovaly auta z prezidentské kolony. „To je kára,“ ozývalo se stále častěji. Po skončení jednání prezident místním zamával a odjel.
„Řešili jsme sociálně vyloučené lokality, příčiny sociálně vyloučených lokalit. Hovořili jsme také o chystaných zákonech (zákon o dostupném bydlení, změna sociálních dávek) a bavili jsme se o situaci v Mostě a v Litvínově. Pan prezident si dělal mraky poznámek a myslím, že si odnesl hodně věcí, které je potřeba napravit. Nicméně prezident není císař, má nějaké pravomoci. Ale navedli jsme ho na témata, kde bychom si mohli pomoci,“ uvedl následně náměstek hejtmana Jiří Kulhánek.
Čekání na příjezd prezidenta Petra Pavla k „sousedskému domu“ Libuše na litvínovském sídlišti Janov (20. června 2024)
„Za dvě hodiny se problémy nedají vyřešit, ale nastínili jsme, kam problematiku posouvat, aby to místní lidé pocítili,“ řekl po vzácné návštěvě Petr Globočník, majitel vily Libuše a litvínovský zastupitel, který v Janově vyrostl a nyní se na sídlišti snaží zapojovat místní do různých aktivit.
To, že prezident navštívil právě sousedský dům Libuše, bylo nejen pro Globočníka velkou událostí. „Vnímám to jako ocenění celého kolektivu, který se tu za pět let zformoval. Velmi si toho vážíme a je to energie i do budoucna,“ doplnil Globočník. Na jednání se oblékl do stylového trička s podobiznou prezidenta, pak mu prý jedno věnoval.
Roky opuštěnou a chátrající vilu Globočník koupil před několika lety a postupně se ji snaží opravit.
Pojďme se bavit o vyvlastňování
Po jednání v Litvínově se Pavel přesunul na nedaleký zámek Jezeří, kde jednal o energetické transformaci Ústeckého kraje. Pak následovala tisková konference, kde okomentoval všechna témata, kterými se v kraji zabýval.
„Všichni dlouho hovoříme o problému obchodu s chudobou, který se tu koncentruje a kterému stát svými opatřeními napomáhá. A to tím, že cenové mapy, které jsou stanovené bez ohledu na ceny obvyklé v místě a čase, vytvářejí prostor, který využívají majitelé včetně velkých firem, které skoupily levně byty a dnes čerpají státní dotace. Jsou to miliardy, které protékají do černých děr a neřeší problém sociálně vyloučených lokalit,“ konstatoval prezident.
A jak tedy v problematických částech měst zlepšit situaci? Klíčové je podle Pavla nejenom vzdělávání, bydlení, ale i celkové zlepšení podmínek pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit. Podle něj je potřeba důkladná práce terénních pracovníků a nutnost pracovat s jednotlivými lokalitami individuálně. „Univerzální přístup úplně nefunguje.“
Podle Pavla je na čase i jednání o vyvlastňování bytů. „Mohl by to být velký zásah do vlastnických práv, ale jsem přesvědčen, že vést takovou debatu je oprávněné.“
Vyjádřil se i k tématu transformace. „Česká republika nemá jasný a srozumitelný plán jak transformovat energetiku v příštích letech. Je potřeba vypracovat jasný plán minimálně do roku 2030 s jasnými opatřeními a harmonogramem,“ podotkl prezident.
Petr Pavel je s Ústeckým krajem osobně spjatý. Má trvalé bydliště v Černoučku na Litoměřicku. Na poslední oficiální jednodenní návštěvě v Ústeckém kraji byl loni na konci února, což bylo právě ještě před jmenováním do prezidentského úřadu.
Tehdy ho třeba v České Kamenici vítaly davy lidí. Jako prezident se dvakrát zúčastnil tryzny v Terezíně. V Roudnici nad Labem loni zdolal peřeje na deblkajaku.
