„Pohled na tu jednu malou výseč jejich příběhu mi brání, abych ji plně ignoroval a udělil jim státní vyznamenání,“ uvedl prezident Petr Pavel na besedě s občany v ústeckém kulturním domě v předvečer jeho jízdy po severních Čechách, kdy navštíví hlavně sociálně vyloučené oblasti. „Rozhodně nezpochybňuji 90 procent toho, co bratři Mašínové udělali a co je k tomu motivovalo,“ doplnil na besedě, kam přišlo asi dvě stě jeho příznivců.
Lidé jeho vyjádření o Mašínech a vyznamenání ocenili potleskem. Evidentně odpůrců ocenění byla v sále většina.
Odbojáři působili na československém území v letech 1951 až 1953. Spolu s Milanem Paumerem, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou se Ctirad a Josef Mašínové rozhodli utéct z totalitního Československa, vstoupit do armády USA a bojovat proti komunistům.
V září 1951 se odbojáři vloupali do policejních stanic, aby získali zbraně. Zabili při tom dva policisty, které ale před tím odzbrojili. V srpnu 1952 přepadli auto, které vezlo výplaty. Při tom zemřel pokladník, který peníze hlídal a byl ozbrojen. Ze skupiny se do tehdejšího Západního Berlína nakonec dostali v roce 1953 Paumer a oba Mašínové. Doslova se probili přes východní Německo, kde je naháněly tisíce policistů a vojáků, tři z nich stál „lov“ Mašínů život. Švéda a Janata padli do rukou východoněmecké policie, v květnu 1955 byli v Československu se strýcem Mašínů Ctiborem Novákem popraveni.
Havel, Klaus, Zeman
Vyznamenání neudělil ani jednomu z členů skupiny žádný český prezident. Výhrady k vyznamenání i přes opakované návrhy hlavně ze Senátu měli Havel, Klaus i Zeman.
„Na celkovém mém názoru, který není odlišný od převažujícího pohledu veřejnosti a bývalého prezidenta Václava Havla ale nemám co měnit. Ten případ je složitý a vyznívá nejednoznačně. Jednoznačně ale nikoli pro státní vyznamenání,“ řekl těsně po svém zvolení v roce 2008 Václav Klaus.
„Moji dva předchůdci tak neučinili. Považuji za poctivé uvést, proč to neudělám já. Prvním důvodem je, že skupina Mašínů při svém útěku na Západ dýkou podřízla hrdlo svázanému zajatci. Druhým důvodem je, že zastřelila pokladníka, který převážel výplaty zaměstnancům. Ani jedna z těchto obětí nebyla exponenty komunistického režimu, a proto nejde tyto vraždy vydávat za činy protikomunistického odboje,“ uvedl na stejné téma při oslavách 28. října 2022 tehdejší prezident Zeman.
Topolánek bratry a Paumera ocenil
Vyznamenání Plaketu předsedy vlády naopak udělil bratrům a Milanu Paumerovi v roce 2008 tehdejší premiér Mirek Topolánek při své cestě do Washingtonu. A Topolánek jako velký obhájce statečnosti odbojářů se také pak v roce 2022 vysmál tomu, co o Mašínech sdělil Zeman. „Vyznamená otce, neodolá a poblije syny, na které by otec byl hrdý, protože právě k boji za svobodu je vychoval. Ubožák,“ uvedl expremiér Mirek Topolánek na adresu Zemana.
Josef Mašín, otec Ctirada a Josefa Mašínových, kteří se dostali do západního Berlína, bojoval proti nacistům. Jde o hrdinu protinacistického odboje, člena Obrany národa a zpravodajské skupiny Tři králové, byl popraven v červnu 1942 nacisty.
Z protikomunistické odbojové skupiny vyvolávající v české společnosti kontroverze, je naživu už pouze Josef Mašín, který žije trvale v USA.
Pokud jde o další návrhy na vyznamenání, tak Senát schválil 125 osobností, o nich dále rozhodne prezident. Mezi nimi jsou také Jan Kubiš a Adolf Opálka, kteří se v roce 1942 podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha, dále například režisér Fero Fenič, architektka Eva Jiřičná nebo malíř Josef Lada.
