Řada přijde nejspíš i na záměr Američanů umístit v Česku a Polsku protiraketovou základnu a na otázku bezpečnosti jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Prezidenti by se měli dotknout například i budoucnosti jihosrbské provincie Kosovo či evropské ústavy.
Do moravské metropole zatím dorazilo 11 prezidentů, zhruba polovina z nich v doprovodu manželky. Zbývajících pět účastníků vrcholné schůzky přijede v pátek.
Na jejich bezpečnost bude dohlížet kolem 800 policistů. Na akci se akreditovaly tři stovky novinářů, z toho asi 90 zahraničních. Podle Klause je summit největší politickou a společenskou událostí v České republice za posledních několik let. To, že se koná v Brně, je podle něj logické a oprávněné; i další města v ČR by měla zažívat své "okamžiky slávy", podobně jako Praha.
Setkání středoevropských prezidentů se konají každoročně. První se uskutečnilo v dubnu 1994 v Litomyšli na pozvání tehdejšího prezidenta Václava Havla - jednalo zde sedm hlav států.
Letos k jednacímu stolu usednou představitelé Albánie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Česka, Chorvatska, Itálie, Maďarska, Makedonie, Moldavska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Srbska a Ukrajiny. Omluvili se zástupci Německa a Slovinska. Českou politickou scénu zde budou reprezentovat premiér Mirek Topolánek, ministři Alexandr Vondra a Karel Schwarzenberg a místopředsedové horní i dolní komory parlamentu Petr Pithart a Miroslava Němcová.
Pestrost skupiny účastníků summitu nabízí podle Klause vynikající platformu pro diskuse i na jiná témata, než skýtají standardní pravidelná jednání představitelů jednoho regionu či jedné mezinárodní organizace. Praktická je tato vrcholná schůzka také v tom, že ušetří řadu zahraničních cest, soudí Klaus.
Nejvíce hlav států hostila Česká republika v listopadu 2002, kdy se v Praze konal summit NATO. V hlavním městě tehdy jednali prezidenti 22 zemí - jak členů aliance, tak kandidátských a partnerských států. Další téměř dvacítku zemí, například Británii, Kanadu či Švédsko, zastupovali předsedové vlád.
Do moravské metropole zatím dorazilo 11 prezidentů, zhruba polovina z nich v doprovodu manželky. Zbývajících pět účastníků vrcholné schůzky přijede v pátek.
Na jejich bezpečnost bude dohlížet kolem 800 policistů. Na akci se akreditovaly tři stovky novinářů, z toho asi 90 zahraničních. Podle Klause je summit největší politickou a společenskou událostí v České republice za posledních několik let. To, že se koná v Brně, je podle něj logické a oprávněné; i další města v ČR by měla zažívat své "okamžiky slávy", podobně jako Praha.
Setkání středoevropských prezidentů se konají každoročně. První se uskutečnilo v dubnu 1994 v Litomyšli na pozvání tehdejšího prezidenta Václava Havla - jednalo zde sedm hlav států.
Letos k jednacímu stolu usednou představitelé Albánie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Česka, Chorvatska, Itálie, Maďarska, Makedonie, Moldavska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Srbska a Ukrajiny. Omluvili se zástupci Německa a Slovinska. Českou politickou scénu zde budou reprezentovat premiér Mirek Topolánek, ministři Alexandr Vondra a Karel Schwarzenberg a místopředsedové horní i dolní komory parlamentu Petr Pithart a Miroslava Němcová.
Pestrost skupiny účastníků summitu nabízí podle Klause vynikající platformu pro diskuse i na jiná témata, než skýtají standardní pravidelná jednání představitelů jednoho regionu či jedné mezinárodní organizace. Praktická je tato vrcholná schůzka také v tom, že ušetří řadu zahraničních cest, soudí Klaus.
Nejvíce hlav států hostila Česká republika v listopadu 2002, kdy se v Praze konal summit NATO. V hlavním městě tehdy jednali prezidenti 22 zemí - jak členů aliance, tak kandidátských a partnerských států. Další téměř dvacítku zemí, například Británii, Kanadu či Švédsko, zastupovali předsedové vlád.
