Vedle toho, že řídí vlastní firmu, je Eva Štěpánková také vedoucí osobností sdružení výrobců, dovozců a prodejců kosmetických prostředků s názvem Prokos, které sdružuje zhruba 35 společností působících v tomto oboru. Jeho hlavním úkolem je zajišťovat firmám informace týkající se legislativních změn na evropské úrovni. „Ty změny probíhají pořád. Mění se látky doporučované, limitované, přípustné... Teď se třeba změnily předpisy pro označování přípravků na opalování. Už se může užívat jen označení nízký, střední a vysoký stupeň ochrany. Víte, co to je? Vidíte. Spotřebitel to neví, osvěta se v tomto směru nedělá, ale řídit se podle toho musíme. Mimochodem, ta střední ochrana znamená přípravky s ochranným faktorem SPF 15,1–19,9. Měníme kvůli tomu etikety na výrobcích a nevíme, co nás zase čeká. Tohle nám hodně komplikuje život. Bez sdružení nemáme jako výrobce šanci si všechny informace najít.“ Příroda není jednoduchá V práci vyznává Eva Štěpánková zásadu, že chce o všem vědět. Studuje nové suroviny, stará se o marketing, hlídá si trendy. „Dnes už je třeba trendem bezkonzervační přírodní kosmetika. Což vůbec není jednoduchá záležitost. Ano, příroda je krásná, ale dostaňte ji do emulze. Aby připomínala normální, vypiplanou kosmetiku, aby tak voněla... Většinou jsou přírodní vůně sladké. Vůně růže je sama o sobě nádherná, ale má-li ji být v přípravku tolik, aby přehlušila pach surovin, je ten přípravek nesnesitelně sladký, a tím pádem těžký. S jedním si tak hrajeme tři roky, a ještě z toho mám strach. Všechno také musí projít zátěžovými testy, které prokážou, že se přípravek nekontaminuje při kontaktu s mikroorganismy. Což je u přírodní kosmetiky dramatický problém. Dál musíte vymyslet a vyzkoušet nové obaly. Přičemž získat je v malém množství je vždycky trochu složité a zkoušejí se dlouho, půlroční test nestačí...“
Na otázku, co ji na této práci tak baví, má však Eva Štěpánková okamžitou odpověď. „Je to tvůrčí, vidíte něco za sebou a pomáháme lidem. A když vám někdo řekne, že vaše kosmetika je super, tak je to krásný pocit...“ Vedoucí výroby mě zabije V tu chvíli se otočí na svou spolupracovnici Hanu Fabíkovou, která má na starosti vztahy s veřejností a je přítomna rozhovoru: „Hanko, včera jsem se setkala s dvaceti zákaznicemi a všechny vybraly ty pivoňky.“ Načež to vysvětlí: „Děláme nové spotřebitelské obaly, výtvarník nám připravil asi dvě stě motivů, a protože všichni už máme profesní slepotu, dělali jsme profesionální focus group (hodnocení jednotlivých motivů skupinou lidí, kteří by měli reprezentovat cílovou skupinu uživatelů, pozn. aut.). Pak jsme ale byli v Itálii na výstavě a přivezli krásné katalogy. Tady kolegyně se do nich podívala a prohlásila: ‚Všechno zahoďte, tohle je absolutně nejlepší.‘ Výtvarník tedy přinesl dalších osm motivů na daný způsob a já jsem řekla: ‚Končím s focus groupami, vezmu to normálním ženským.‘ Co byste řekl? Všechny vybraly přesně to, co kolegyně navrhla, a obrátily předešlá rozhodnutí naruby. Výtvarník tedy udělal variace, permutace, kombinace na dané téma, moje dcera seděla do půl třetí v noci u počítače a já jsem skoro šílela. Všude samé krabičky, mám plný stůl obalů, jeden se mi strašně líbí, ale nejde do naší plničky krémů. Říkám dceři: ‚Přijdeš o zbytek věna, budeme kupovat novou plničku.‘ Našemu vedoucímu výroby se vztyčily zbytky vlasů na hlavě a přemýšlí, jak mě odstranit.“
Je v oblasti kosmetiky něco, co vyzkoušet nechce? „Pořád nemám odvahu udělat opravdu hodně drahé přípravky. Těžko by se prodávaly, je nás jen deset milionů. I tak si jako česká firma musíme každou reklamu vydřít, je to spousta aktivit, návštěv prodejen, mluvení, předváděček... Musíme dát o sobě vědět, ale na nákup televizních časů nemáme. Jo, mít sto padesát milionů na televizi jako Henkel – to by se ta reklama dělala.“
***
EVA ŠTĚPÁNKOVÁ Rodina: „Mám dceru, která je u nás zaměstnaná a od října jde studovat marketing. Pak máme psa, tamhle leží. To je nejkrásnější tvor naší rodiny. Je to Japonec a vypadá moudře. Doprovází mě vždy s výrazem úplného odevzdání.“ Auto: „Co to mám? Rafku. Toyotu Raf 4. Ale devět let starou. Já toho zase moc nenajezdím. Teď mě vlastně vozí dcera.“ Oblíbená hudba: „To vám můžu říct přesně. Černošský gospel.“ Oblíbená dovolená: „Se psem. Nebo u moře v Řecku, to už se mi taky podařilo.“ Volný čas: „Moc ho nemám... Vařím teď Fabíkům večeře! Hanka má skříplá záda, tak si domů nosí moje kastrůlky, guláše a kulajdy. A v létě míváme často posezení u mě na zahradě, ale to stejně vždycky rychle sklouzne do probírání pracovních záležitostí.“
