KYJEV/MOSKVA Už za říjen údajně nebude schopna ukrajinská a. s. Naftogaz zaplatit Rusku za plyn. Moskva na tuto chvíli čeká.
Jakmile vedení ruského plynařského holdingu Gazprom nedostane do 7. listopadu na účet peníze za surovinu dodanou v říjnu, nastoupí sankce. A ty mohou skončit zastavením dodávek nejen Ukrajině, ale i části Evropy. Tento černý scénář byl už údajně tajně projednáván 22. října šéfy obou hlavních partnerů Olegem Dubinou za Naftogaz a Alexejem Millerem za Gazprom. Nejmenovaný zdroj pak sdělil novinářům ze serveru „Bolšoj byznys“, že „Gazprom trvá na bezpodmínečném plnění kontraktu podepsaném oběma stranami v lednu 2009“.
Kredit a zákon Podle ukrajinských zdrojů Rusko šíří fámy o hrozícím přerušení dodávek plynu do Evropy, aby Evropany povzbudilo k financování a vydání příslušných povolení ke stavbě plynovodu South Stream a North Stream, které mají Ukrajinu obejít.
Navíc se tak Moskva prý snaží Kyjev zdiskreditovat. V úterý vicepremiér Ukrajiny Grigorij Němyrja ale prohlásil, že nová „válka o plyn“ nehrozí, i kdyby došlo ke zdržení ve výplatě kreditů Mezinárodního měnového fondu, které jsou v tuto chvíli pro fungování země klíčové.
Věděl, co říká. Přesně k tomu zřejmě dojde. MMF má totiž podmínku – požaduje zmrazení zákona o zvýšení minimální mzdy a sociálních dávek. Poslední slovo má nyní prezident Viktor Juščenko – podepíše, nebo vetuje.
Ale on i celá Ukrajina má před prezidentskými volbami. Ty mohou zapříčinit, že Juščenko v rámci vlastní prezidentské kampaně zvýší platy, MMF nepošle slibovaných 3,8 miliardy dolarů, Naftogaz nezaplatí za plyn Rusku, Moskva sáhne k sankcím a Evropě se bumerang vrátí v podobě studených radiátorů.
Politické důsledky závislosti Ukrajiny na MMF mohou být pro Evropu ještě fatálnější. Hlavní soupeř Juščenka v prezidentském klání Viktor Janukovič je neoficiálním vyslancem Moskvy. Jeho vítězství bude znamenat návrat Ukrajiny pod vliv Kremlu.
Poté co 27. října kritizoval MMF, jeho šance na vítězství ještě stouply. Lidé s nadšením poslouchali Janukoviče, který „nedopustí veto zákona“ garantujícího finanční přilepšení.
Pokud ovšem Kyjev teď nedokáže zaplatit Moskvě za plyn, dojde k další energetické krizi a Janukovič veškerou vinu svalí na prezidenta Juščenka a jeho spojence ze Západu. Volby pak vyhraje s přehledem. Ukrajinci sice tvrdí, že na zaplacení říjnového plynu mít budou, ale přiznávají, že Rusko přesto asi nebude úplně spokojeno. Ukrajina totiž letos namísto 40 miliard kubíků plynu plánuje zakoupit jen 33 miliard kubíků.
Rusové s úsměvem prohlašují, že Ukrajinci mají jistě na zaplacení celého objednaného objemu. Neboť, jak nedávno prohlásil šéf Gazpromu Miller, „byly jí přece vyděleny kredity MMF právě za tímto účelem“.
Navíc, pokud by Moskva Kyjevu ustoupila, mohly by se ozvat další státy, například Turecko, Německo, Itálie i Francie, které jsou také nuceny platit i za surovinu, kterou fakticky neodebraly.
Celkem velcí evropští odběratelé nakoupili za minulou sezonu o desítky miliard metrů krychlových plynu méně, než bylo zapsáno v kontraktech. Pokud by Gazprom „odpustil“ platby za toto množství, přišel by o miliardy USD. Kompenzovat by takovou ztrátu mohlo jen větší nadšení Evropanů pro ruské projekty nových plynových potrubí do Evropy.
Plyn bude ve volbách 17. ledna 2010 hrát větší roli než samotní kandidáti. Právě oranžová demokratická revoluce na Ukrajině odstartovala svéráznou mstu Ruska ve formě energetického vydírání. Atak si v roce 2010 zmrzlí Ukrajinci nejspíš raději zvolí v Rusku oblíbeného Janukoviče, který jim sice nezaručí integraci do evropských struktur, ale plynulé dodávky ruských surovin za přijatelné ceny ano.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
