Touto schopností jakoby se „pohybovat“ směrem vzhůru po kmeni stromu, drátku nebo po zdi jsou nadány některé ovíjivé, oplétavé rostliny (liány), které nemají vyvinuty jiné příchytné orgány, jako jsou například ostny u růží, přísavné destičky u přísavníků, úponky u révy nebo plaménku atd.
Vegetační vrchol ovíjivých rostlin roste tak, jako by vykonával krouživé pohyby; dobře to je vidět na filmových časosběrných záběrech. Většina ovíjivých rostlin provádí takové krouživé „pohyby“, odborně zvané nutace (stonek neroste přímo vzhůru, ale přirůstá jakoby spirálovitě) zprava doleva, proti směru hodinových ručiček. Jsou to rostliny tzv. levotočivé.
Jiné provádějí krouživé (tj. růstové) „pohyby“ opačně, zleva doprava. To jsou rostliny pravotočivé a patří k nim například chmel, zimolezy a opletky. Tato vlastnost je geneticky ustálená a je jedno, na kterém místě zeměkoule taková rostlina roste. Existují ovšem i jiné liánovité rostliny, které dokonce směr „otáčení“ během života mění. Taková je například lilkovitá potměchuť nebo svlačce.
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz.
Obálku označte Věda – záhady.
