Cesta z Prahy do Velkého Oseku, kde má Národní bruslařský stadion vzniknout, ubíhá celkem svižně. Za slabou hodinku po zimou rozbité královéhradecké dálnici zahýbáme vpravo a po pár minutách jízdy už míjíme ceduli Velký Osek. Je pošmourné březnové dopoledne a chvílemi poprchává. Míjíme budovu obecního úřadu a policejní stanice s oprýskanou a kdysi možná žlutou fasádou, kostelík zoufale volající po generální opravě. Přijíždíme na náměstíčko, kde vyvěrá minerální pramen. Nikde nikdo. Sraz se současným velkooseckým starostou Jiřím Ottou máme až za půl hodiny. Máme tedy dost času se porozhlédnout kolem. Projíždíme vesnicí křížem krážem. Redakční auto trpí, poskakujeme po hliněných cestách mezi domky usedlíků. Další odbočka nás zavede k velkému nákladnímu nádraží s minimálně patnácti odstavnými kolejemi a s jednokolejnou vlakovou smyčkou kolem celé obce. Dnes už nefunguje.
Plán postavit stadion pro rychlobruslaře se, jako mnoho dalších, zrodil v hlavě podnikavého starosty Velkého Oseku Jiřího Otty. Stát se do výstavby prvního rychlobruslařského oválu v Česku nijak nehrne. Až na Jiřího Paroubka, ze kterého se během olympiády stal expert na sport. Kromě hokejových vítězství s Kanadou, jež Paroubek slibuje za vyhrané volby, se svezl i na „hale pro Martinu“. Přestože podle svých slov „krasobruslení moc nerozumí“, zaplatí prý šéf socialistů výstavbu infrastruktury. Tedy pokud vyhraje volby. Jeho kolegy napříč stranami nechal nápad chladné. A tak vzal starosta Otta otěže do vlastních rukou. Nejenže svou vizí zlákal fenomenální rychlobruslařku a jejího trenéra, ale rovnou Martině Sáblíkové a Petru Novákovi postavil na území obce rodinné domy. Jeho plán na stavbu haly ve Velkém Oseku ale rozdělil Česko na dva tábory. Jedni by stadion pro nejúspěšnější olympioničku všech dob chtěli stavět i vlastníma rukama a druzí nahlížejí do křišťálové koule a stadionu za jeden a půl miliardy korun předpovídají stejný osud jako O2 areně v Praze.
Jsou to blázni
Je půl jedné a my jsme zpět u obecního úřadu. Chlap jako hora, starosta Otta nám otevírá a zve nás do své kanceláře zařízené sektorovým nábytkem z padesátých let. Po stěnách jsou rozvěšené diplomy a na skříňkách vystavené poháry velkooseckých fotbalistů. Uprostřed kanceláře dlouhý stůl, pokrytý hromadami šanonů a papírů. Velká letecká fotka obce z devadesátých let visí na zdi před starostou. „A tady by měla stát první rychlobruslařská hala v České republice,“ ukazuje šéf radnice prstem na mapě velké pole mezi nádražím a hradeckou tratí. „Z Prahy je to kousek. Když jsme jeli za Martinou na letiště, trvalo to hodinu a pět minut. To jsou ideální časy, které hovoří za vše. Navíc hala přinese nová pracovní místa a v budoucích letech i peníze do naší obce,“ vychvaluje starosta svůj projekt s pracovním názvem „Hala pro Sáblíkovou“. Obyvatelé Horního Oseku, ale starostovo nadšení nesdílejí. Mimo hliněných komunikací a chybějící kanalizace a vodovodu poukazují místní na další megalomanské projekty svého lídra. Například stavbu velkoosecké zoologické zahrady s kaskádou, rozhlednou a mnoha zvířaty. Dnes je za zabláceným plotem k vidění jen několik koz, ovcí a párek pávů. Není tedy divu, že se obyvatelé Oseku domnívají, že si jejich starosta s plánovanou halou pro Martinu jen „hřeje svou vlastní polívčičku“. Starosta ale nad skepsí a obavami spoluobčanů mává rukou. „To jsou blázni. My to děláme s Martinou. Já nemám důvod nějakou Sáblíkovou a Nováka přesidlovat sem támhle někde od Žďáru. My jsme se na tom dohodli společně, sehnal jsem firmu, která jim tady postavila baráky, a jdou za tím projektem stejně jako my,“ vypráví Otta. Velkoosečtí občané totiž podle starosty nemají absolutně žádnou představu o tom, jak se plánuje. „To jsou strategická rozhodnutí. Já tady přece nejsem od toho, abych řešil nějaký pobíhání psů a sousedský spory. My tady děláme strategická rozhodnutí. A ta oblast, kde má stát hala, je určena pro sport. To jsme rozhodli před patnácti lety,“ vypráví starosta a energicky bouchá pěstí do stolu. Proč tedy do své strategie nezakomponoval i kanalizaci a vodovod, z nichž se tu těší jen třicet procent obyvatel? „Ale my ho máme, ale není všude. O vodu tady nikdo nemá zájem. To přijdou, až když si, jak já říkám, sami naserou pod sebe. Místo toho, aby vypouštěli splašky tak, jak mají, tak je vypouštějí do septiků, které nevyhovují. Tady je všude štěrkopísek, takže se to všechno vsakuje. Pak si udělají studnu a zjistí, že mají závadnou vodu. A to je ten problém, ale zaneřádili si to sami,“ horlí starosta Otta. Proto je na náměstíčku kousek od minerálního pramene automat na pitnou vodu. Litr se dostane za dvě padesát.
Kvůli velkým plánům s nejasným koncem nechává současné terno starosty Otty většinu lidí v obci chladnými nebo s nimi rovnou nesouhlasí. Jejich podezřívavost navíc zvyšuje fakt, že starosta několik hektarů obecních pozemků, na nichž má stát rychlobruslařská hala, převedl na akciovou společnost Velkoosecká sportovní, kterou on s několika radními založil. Nyní disponují zhruba deseti hektarovými pozemky v hodnotě sedmnácti milionů korun. Právě v tom vidí místní snahu starosty přijít k penězům. „Podle mě to smrdí průserem. Až sem jednou přijde nějaká hloubková kontrola, bude malér. Vždyť oni si založí akciovku, bezplatně si na ni převedou pozemky za sedmnáct milionů. Pak založí další společnost, převedou to na ně – a co pak, kdo jim to zakáže? Pak to zkrachuje a obec z toho nebude mít nic. Ani peníze, ani pozemky,“ říká místní rodák a podnikatel Petr Školský. Navíc pole, kde má stát hala, starosta pronajal místnímu zemědělci. Teď tam je ozim a na podzim bude sklízet. Takže chci vidět, jak na jaře začnou stavět,“ říká Školský. Podle slov odborníků jsou ale obavy z velkooseckého tunelu v této fázi předčasné. „Domnívám se, že to je naprosto v souladu s právem. Ovšem je také pravda, že se tyto struktury používají také k tomu, aby skryly neprůhledné finanční machinace. Není to ale postačující podmínka k tomu, aby se řeklo, že to je neprůhledné. Je to legální struktura. Koneckonců, jak by to ten starosta měl udělat jinak. Postupovala bych naprosto stejně, protože je to tak jasně oddělené od hospodaření obce,“ říká hlavní ekonomka a analytička společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Velkoosečtí ale na uklidňování ekonomů příliš nedají. Nejhlasitěji je to slyšet v místní hospodě, která je od obecního úřadu vzdálená jen asi dvacet metrů. Záměr postavit stadion pro rychlobruslaře se tu bouřlivě probírá již půl roku. „Podle mě je devadesát procent lidí vOseku proti tomu. Pro je jen těch třicet pitomců, kteří jsou zaměstnanci obecního úřadu a mají tam slíbenou práci. To je na nic. Tady už se měl stavět jeden stadion. Měl tam být bazén a já nevím co. Samozřejmě tady nic není. Jen se chce někdo zviditelnit,“ rozčiluje se Jiří Bambas, který o svém odporu k hale napsal článek do novin. Další spolustolovníci si stěžují hlavně na špatné komunikace. „Jen se jděte podívat, jak to tu vypadá. Všude v silnicích jsou díry, že si v tom vylomíte kolo, ale obec musí zrovna teď stavět stadion,“ přisazuje si další z místních MarekVaňha. „Je to celé utopie. Navíc tady ta hala k ničemu nebude. Kdo na tom bude bruslit? Tady nejsou školy, vždyť tady nic není. Dokud stát nebude podporovat sport jako takový, tak nemá smysl nic stavět,“ rozhazuje rukama nad pivem další rodák Jiří Osina. starosta má ale jasno. Plánuje obeslat okolní školy s tím, že by jejich žáci mohli jezdit dovelkého oseku bruslit. „Bude to takový pohled s razítkem velký osek – vancouver. obešleme všechny školy ve středočeském kraji a v Praze. Děti do pátého ročníku totiž mají v osnovách, že by se měly naučit bruslit, ale neumějí to, protože nemají kde. Respektive mají, ale chtěl bych vidět učitelku, která vezme děcka na zimák, kde si každý bruslí, jak chce. Riziko úrazu na oválu, kde se bruslí jen jedním směrem, je mnohem menší. a navíc by sem mohli jezdit trénovat i ostatní reprezentace, korejská, čínská a podobně. a když o to zájem nebude, tak se může led rozpustit a mohou tam jezdit lidé na in-line bruslích,“ vyjmenovává starosta „zaručené využití“ za každé situace. když prý bude pod ledem kvalitní beton, budou na něm „inlajnisté“ pořádat závody. a starosta už má i spočítané, kolik bude denní provoz obrovské haly se dvěma ovály a s kluzištěm uprostřed stát. „Podle výpočtů by to mělo být do sto tisíc denně, ale se vším všudy, zaměstnanci, klimatizací a podobně. Navíc chceme hned vedle vybudovat fotbalové hřiště s vyhřívaným trávníkem, abychom využili přebytkové teplo,“ chrlí otta své fantazie. k jeho plánům byli na počátku skeptičtí i sáblíková s Novákem, to se ale teď změnilo. Petr Novák kdysi tvrdil, že aby se tak obrovský stadion mohl vůbec uživit, musel by stát ve velkém městě. Nyní ale svůj názor změnil a za velký osek bojuje stejně jako starosta otta. „on je prostě první starosta, který mi ukázal papír s vyjmutým pozemkem, který je už teď připraven ke stavbě. ať mi to ukáže někdo v Praze! vždyť tam by stál jen pozemek to, co má stát stavba haly. a taková hala může být provozuschopná i v přírodě. Teď se v Německu staví jeden rychlobruslařský ovál mimo město. a staví ho proto, že tuší zájem. ovál se může naplnit i zahraničními závodníky, kteří si po tréninku půjdou zaběhat do přírody,“ popisuje Novák. Jestli bude rychlobruslařská hala stát, je zatím ve hvězdách. starosta otta má prý soukromého investora a s ním je smlouva na spadnutí. „Jméno vám ale samozřejmě zatím neřeknu. To je tajné. v dubnu bychom si mohli plácnout. samozřejmě jen v případě, že stát změní přístup k rychlobruslařům,“ říká otta.
***
velký osek...
? počet obyvatel: 2135
? rozloha: 10,5 km čtverečních
? rozpočet obce: 30 milionů Kč ročně
...a velká hala
? denní provoz haly: 100 tisíc Kč
? roční provoz haly: 36 milionů Kč
? náklady na stavbu: 1,5 miliardy Kč
