Pojem přívalová povodeň je druh náhlé povodně, která ale vzniká především jako důsledek přívalových lijáků, typického projevu silnější bouřky. Proč padá z nebe náhle tolik vody? Základním předpokladem pro vznik přívalového deště je přítomnost silného výstupného pohybu v troposféře, tedy do výšky asi 6-15 km.
Tyto proudy, které nazýváme konvektivními, vznikají hlavně v létě či na jaře během dne, kdy sluneční záření intenzivněji ohřívá zemský povrch. Od prohřáté země se otepluje přízemní vrstva atmosféry, od které se uvolňují „bubliny“ teplého vzduchu.
Jestliže i ve výškách je vystupující vzduch teplejší než okolí, je stále „lehčí“ (správněji řidší), a tak se tato vzduchová bublina může dostat až někam do výšky kolem deseti kilometrů. Ochlazením vystupujícího vzduchu ve výškách kondenzuje vodní pára a vzniká směs vodních kapiček, sněhových zrn nebo i krup. Tyto srážkové částice narůstají a při svém pádu strhávají a ochlazují vzduch ve svém okolí, čímž vzniká studený sestupný proud. Jestliže jsou uvedené procesy dostatečně silné, vznikají typické doprovodné jevy, mezi které patří silný déšť, blesky a nárazy větru čili bouřka. Potrava pro bouřku Při velmi silném dešti může u nás spadnout na jeden metr čtvereční za minutu až jeden či dva litry, ale takovéto lijáky většinou nemají dlouhého trvání, za několik minut většinou zeslábnou, bouřkové procesy se přesunou dál nebo zeslábnou. Někdy se však výstupné a sestupné pohyby opakují na místě, třeba vlivem „vhodného“ okolního proudění, které umožňuje „dokrmování“ bouřky či celého komplexu bouřek teplým a vlhkým vzduchem, který je „potravou“ bouřek.
Jestliže trvá intenzivní liják více než 10 až 20 minut, dochází již k povrchovému odtoku, neboť se voda nestačí vsakovat. Opravdové problémy však nastávají, když liják trvá hodinu či déle. V těchto případech může na jednom místě spadnout až přes 100 mm srážek. V důsledku toho se na místních tocích může vytvořit extrémní povodňová situace, rychlá přívalová povodeň. Nejzákeřnější je právě svojí rychlostí. Přestože může být lokálně velmi nebezpečná a škodlivá, většinou se však omezuje na malou oblast a velká voda na malých tocích vodní stavy větších řek dramaticky nezvyšuje. Tři stovky obětí Ale mohou být i výjimky. Na konci června 2006 způsobily četné bouře následované krajinným deštěm velkou přívalovou povodeň na Dyji, kterou však výrazně zeslabila Vranovská přehrada. V červenci 1998 se vlivem dlouhotrvající série silných bouřkových lijáků vytvořila rozsáhlá přívalová povodeň v Orlických horách, která bohužel po sobě zanechala několik zmařených lidských životů.
Asi největší historickou a dodnes naštěstí nepřekonanou známou přívalovou povodní v Čechách a na Moravě je případ z 25. května roku 1872. Toho dne se vyskytly opravdu extrémní bouřky, při nichž spadlo na více místech povodí Berounky přes dvě stě milimetrů srážek. Následná děsivá povodňová vlna na Berounce a jejích přítocích s sebou vzala množství domů a způsobila ztrátu tří stovek lidských životů.
