Kromě případu L. V. začaly včera soudy v Ostravě, Praze a Brně řešit další tři insolvenční návrhy. Ty se netýkají fyzických osob, ale firem. Případy zaznamenává nově zřízený webový insolvenční rejstřík, z něhož by měl v budoucnu vyrůst veřejný seznam dlužníků. Záznam o insolvenčních návrzích do něj musí soud zanést vždy nejpozději do dvou hodin poté, co jej obdržel. Všechny tři soudy, které s insolvenčními návrhy dosud přišly do styku, novou agendu podle ministerstva spravedlnosti zvládly. „Žádné problémy jsme nezaznamenali. Systém ale prověří až další týdny, kdy očekáváme větší nápor,“ řekla LN mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová.
Z insolvenčního rejstříku lze získat o dlužníkovi a jeho chování vůči věřitelům řadu informací. Například L. V. z Ostravy dluží podle rejstříku patnácti firmám a jednotlivcům celkem 408 905 korun. Nejvyšší závazky má šestatřicetiletá Ostravanka vůči GE Money Bank, Živnostenské bance a společnosti Cetelem. Dluhy má ale i na nájemném a také kvůli neplacení sociálního pojištění. 16 416 má zaplatit kvůli tomu, že jela načerno, a Ostravské městské knihovně dluží 12 094 korun za dlouho nevrácené knihy.
Pokračování na straně 2
První osobní bankrot: žena...
Dokončení ze strany 1
Z návrhu L. V. také plyne, že chce své problémy vyřešit splátkovým kalendářem. O povolení splátek žádá Krajský soud v Ostravě. Jestli jí soud vyhoví, není jasné. Se splátkovým kalendářem totiž musí souhlasit věřitelé.
Oddlužení neboli osobní bankrot je podle zbrusu nového insolvenčního (úpadkového) zákona určeno výhradně pro fyzické osoby, kterým přerostly dluhy přes hlavu. Dlužník musí vždy vrátit minimálně třicet procent svých závazků. Pak je - na rozdíl ode dneška - volný a zbytek splácet nemusí.
Občan se může dluhů zbavit dvěma způsoby. Buď prodejem majetku, nebo pravidelnými splátkami. V takovém případě ovšem zůstane dlužníkovi pět let jen životní minimum a zbytek odevzdává věřitelům. Ti ovšem musí navrhované řešení odsouhlasit.
Zda osobní bankroty beznadějně zadluženým opravdu pomohou, zatím není jasné. Ministerstvo spravedlnosti argumentuje dobrými zkušenostmi z okolních zemí. Někteří odborníci ovšem tvrdí, že lidem, kteří jsou v největší finanční tísni, může osobní bankrot spíše ublížit než pomoci. Na internetu totiž budou zveřejněna jména všech věřitelů. Ti se díky tomu mohou dát dohromady a dlužníka velmi účinně „vyždímat“.
Insolvenční zákon je v rámci českého práva zcela novým řešením úpadku a dlužníkům i věřitelům poskytuje a ukládá dosud neznámá práva a povinnosti. Zákon například posiluje pravomoci věřitelů. Ti mají nyní možnost o dlužníkovi rozhodovat a velmi výrazně mluvit do toho, jakým způsobem jim bude peníze vracet.
Přísnější jsou od Nového roku pravidla, kdy předlužený podnik musí sám na sebe podat insolvenční návrh. Na druhou stranu ale zákon podniky lépe chrání před okamžitým vyhlášením konkurzu, který často znamená konec firmy. Společnost může získat až čtyřměsíční lhůtu na vlastní stabilizaci. S takovým moratoriem musí ovšem věřitelé souhlasit. Za jistých okolností může být zadlužený podnik chráněn i před vypovězením smluv na životně důležité dodávky energií a surovin.
***
Občan se může dluhů zbavit dvěma způsoby. Buď prodejem majetku, nebo pravidelnými splátkami.
