UKÁZKA Z KNIHY O VĚDĚ
Archeologické výzkumy osvětlují, jak se vyráběly nejstarší kvašené nápoje
Kvašené nápoje pilo lidstvo odnepaměti. Nejstarším takovým nápojem pravděpodobně bylo datlové víno, které je starší než révové, a medovina.
Začátek výroby piva, našeho národního nápoje, pravděpodobně sahá hlouběji do historie lidstva, než udávají některé, zpravidla starší, literární údaje. V první polovině dvacátého století totiž panovala domněnka, že kolébkou piva je Egypt, odkud se nápoj rozšířil do ostatních zemí.
Tato teorie byla však pozměněna na základě archeologických nálezů ve starověké Mezopotámii. Podstatnou měrou k tomu přispěly práce objevitele a zároveň tlumočníka chetitského jazyka a maloasijského obrázkového písma, našeho orientalisty Bedřicha Hrozného (1879 – 1952). Podle nálezů dovedli vařit pivo již starověcí Sumerové. Bylo zjištěno, že již v období 4000 až 3000 let před naším letopočtem se pivo vařilo též v Mezopotámii. Podle současných představ se doba vzniku výroby piva klade do období, kdy naši předkové přestali vést kočovný život a začali se usazovat a cíleně pěstovat obilí pro svoji obživu, což by odpovídalo době přibližně 10 000 až 15 000 let před Kristem.
Existují různé teorie vysvětlující tehdejší vznik kvašeného nápoje z ječmene nebo pšenice.
Jedna tvrdí, že pivo vzniklo pravděpodobně tak, že někdo kdysi zapomněl nádobu s obilnou kaší mimo obydlí, při dešti se do kaše dostala voda a na horkém sluníčku kaše po nějaké době samovolně vykvasila. Jiná teorie vysvětluje vznik piva tím, že kdysi někdo rozkousal pro nemocného chleba a dal ho do vody, tento pokrm zůstal někde v teple a jeho osud byl pak stejný jako u předchozího nápoje.
Třetí hypotéza předpokládá, že někde ve starověké pekárně zůstal kousek těsta rozmíchaného ve vodě, které opět samovolně zkvasilo a náhodnému nálezci zachutnalo. Je možné a pravděpodobné, že nápoj, vyrobený z nějaké obilniny a samovolně zkvašený, vznikl nezávisle na sobě na různých místech přibližně ve stejné době. Jistěže všechna tato „piva“ neměla dobrou chuť a vůbec se nepodobala dnešním pivům, ale samovolným zkvašením vzniklý nápoj, nebo spíše kaše, jistě někomu zachutnal a stal se nedílnou součástí jídelníčku v různých částech světa.
Též v jiných částech světa byla známá výroba kvašených nápojů. V jihovýchodní Asii se pilo pivo rýžové, v některých oblastech Afriky kvašený nápoj z prosa, Američané zase využívali kukuřici.
Knihu Ladislava Chládka nazvanou Pivovarnictví vydalo nakladatelství Grada. Text zkrátila redakce LN.
***
Zlatý mok je známý už od starověku
První pivo vzniklo pravděpodobně náhodným vykvašením zapomenutého obilného jídla. Archeologové se dlouho domnívali, že kolébkou piva byl Egypt. Pozdější nálezy ukázaly, že ho znali už staří Sumerové.
