VARŠAVA/PRAHA Katyňský les v Polsku se včera stal místem, kde Rusko učinilo významné politické gesto – uctilo památku obětí masakru z roku 1940, který měla na svědomí tehdejší sovětská tajná policie NKVD. Premiér Vladimir Putin se včera přímo na místě vrátil do doby vlády Josifa Stalina a označil tehdejší represe za „neomluvitelné“. Vůbec poprvé tak odsoudil období, ke kterému se zatím vyjadřoval jen krajně opatrně.
Putin, který se v dějišti masakru více než dvaceti tisíc polských důstojníků a intelektuálů sešel se svým polským protějškem Donaldem Tuskem, však neopomněl dodat: „Bylo by lží vinit z katyňského zločinu ruský národ.“ Zdůraznil, že je proti primitivnímu dělení na viníky a oběti.
Dojde i na rehabilitaci obětí?
Ještě před projevy premiéři nečekaně a téměř synchronizovaně poklekli před památníkem polským důstojníkům a každý po svém se pokřižovali. Společně pak položili základní kámen chrámu Kristova vzkříšení.
„Stavbou chrámu se toto místo, které bylo spojeno s tragédií a zločinem, změní v místo svaté,“ prohlásil Putin.
Polští novináři zaznamenali, že Putin sice ve své řeči hovořil o „tajném příkazu“, na základě kterého „byli v roce 1940 v Katyni popraveni polští důstojníci“, ale neřekl jasně, kdo ho vydal.
I když polská strana nepochybuje o tom, že k popravě dal pokyn Stalin a všemocná NKVD, ruský parlament včera opět vyzval k vytvoření další z mnoha vyšetřovacích komisí, které mají podle poslanců „odhalit pravdu“. Někteří ruští poslanci dokonce poukazovali na to, že „Poláci také zabili tisíce sovětských rudoarmějců v roce 1920“.
V Katyni však včera panovala velmi pietní atmosféra a celý ceremoniál označili za důstojný i tak přísní kritici totalitních režimů, jako je polský režisér Andrzej Wajda. Autor filmu „Katyň“, který se minulý týden poprvé promítal i v Rusku, jehož otec byl v Katyni také zastřelen, označil včerejší události za „fantastické“. Měl tím na mysli hlavně Putinova slova o neomluvitelnosti represí stalinismu a jeho symbolické pokleknutí před polskými důstojníky i jejich rodinnými příslušníky, kteří byli na smuteční slavnost pozváni.
Právě oni ale čekají od ruské strany víc než jen symbolická gesta. Zatímco polská veřejnost je o vině SSSR jednoznačně přesvědčena, ruská nikoliv a část Rusů věří stále tomu, že Poláky povraždili v Katyni Němci. Rodiny popravených polských důstojníků spolu s ruskými obránci lidských práv vyzývají ruské politiky, aby nezůstali u proklamací. Podle nich by po přiznání ještě mělo přijít pokání a praktické kroky vedoucí k rehabilitaci polských obětí. V zásadě požadují tři hlavní změny v dosavadním postoji Ruska – úplnou a důslednou rehabilitaci obětí katyňského masakru, odtajnění všech dokumentů spojených s vyšetřováním událostí v Katyni a obnovení plnohodnotného vyšetřování popravy.
Putin včera demonstroval jistou vstřícnost vůči polským požadavkům, na druhou stranu vyšetřování bylo zastaveno právě v roce 2004, kdy stál v čele státu. Kromě toho ze zhruba 200 svazků je dodnes polovina označena za „přísně tajné“. Aktivisté ruské lidskoprávní organizace „Memorial“ požadují, aby byla zveřejněna jména politiků, kteří vydali k utajení a zastavení vyšetřování pokyn.
Případ Katyň otevřel ještě před rozpadem SSSR v roce 1990 prezident Michail Gorbačov. Za Putina se archivy opět uzavřely, a i když není jasné, zda vyšetřování zastavil osobně on, politologové poukazují na to, že v době, kdy byl prezidentem, se žádné takové zásadní rozhodnutí neobešlo bez posvěcení Kremlem.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
