MOSKVA/KYJEV Evropu by opět mohla zasáhnout „plynová krize“, tedy přerušení dodávek ruské suroviny. Ukrajinský prezident Viktor Juščenko včera napsal ruskému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi, že rusko-ukrajinská dohoda o dodávkách plynu potřebuje „naléhavě revidovat“. Jde o dohodu, na základě které putuje z Ruska přes Ukrajinu čtvrtina evropské spotřeby plynu.
Juščenko se tak snaží znesnadnit rozhovory své politické konkurentky ukrajinské premiérky Julie Tymošenkové s ruským premiérem Vladimirem Putinem. Chce „ztrapnit“, tvrdí experti agentury Reuters. Jednání probíhají od včerejška v krymském paláci Livadija, kde se v roce 1945 konala Jaltská konference, která přispěla k poválečnému rozdělení Evropy.
Ukrajinský prezident Juščenko a ukrajinská premiérka Tymošenková, spojenci z takzvané Oranžové revoluce v roce 2004, se střetnou příští rok v lednu v prezidentských volbách. Každý z nich se teď snaží získat politické body a poškodit soupeře. Juščenko přitom má téměř nulové šance na vítězství, a proto se snaží razantními kroky zvrátit situaci.
Předvolební boj o vakcíny Prezident schválil například zákon o zvýšení minimální mzdy, který premiérka Tymošenková okamžitě napadla u ústavního soudu. Podle jejího prohlášení na něco takového nejsou peníze. Prezident zase pohrozil, že vetuje vládní plán na nákup vakcíny proti prasečí chřipce. Podle něj výdaje na nákup vakcín poškodí ukrajinskou ekonomiku, a navíc situace není tak hrozná, aby musel vyhlásit mimořádný stav. Lidé z prezidentova okolí pak řekli tisku, že pokud bude prezident dotlačen k přijetí mimořádného stavu, odloží volby na květen. Zvýšil by si tak šanci na vítězství.
Podobné tanečky provozují Juščenko a Tymošenková i kolem plynu. Juščenko požadoval, aby Ukrajina nebyla nucena kupovat tolik ruského plynu a aby změnila podmínky smlouvy o dodávkách této suroviny. Kontrakty na dodávky plynu jsou totiž založeny na systému take or pay, podle kterého odběratel platí i za plyn, který nespotřebuje. Ukrajina byla tvrdě zasažena hospodářskou krizí, její spotřeba plynu se snížila, a teď na podmínky dohody doplácí.
Tymošenková ale tvrdí, že podmínky smlouvy, kterou dojednala letos v lednu s Ruskem, by se neměly měnit. Zároveň ale chce, aby Rusko platilo Ukrajině více za plyn, který posílá přes její území do Evropy. Přitom je velmi pravděpodobné, že jak Juščenko, tak Tymošenková mají v plynovém byznysu své vlastní finanční zájmy, i když to oba popírají. Tymošenková získala část svého majetku obchodováním z plynem, byla v letech 1999 až 2001 náměstkyní na ukrajinském ministerstvu energetiky a vysloužila si svým působením ve státní správě přezdívku „plynová královna“.
Ukrajinská státní pokladna je v takovém stavu, že není jisté, zda země dokáže za odebraný plyn Rusku zaplatit. Na poslední splátky plynu využila Ukrajina půjčku Mezinárodního měnového fondu. Uvažuje se o prodeji části zásob zlata z ukrajinské centrální banky, a ruský prezident Putin dokonce vyzval Evropskou unii, aby Ukrajině na zaplacení ruského plynu půjčila. Unie se k tomu ale nemá.
Plyn nebude v zimě Pokud by Ukrajina neměla peníze na ruský plyn, mohla by ho odebírat z plynovodu nelegálně. „Jestli ho budou odebírat, omezíme dodávky,“ prohlásil ale nedávno ruský premiér Putin. To by znamenalo omezení dodávek plynu i do Evropy. Tenhle scénář je před ukrajinskými volbami velmi pravděpodobný. „Každou zimu dojde k nějakým přerušením dodávek plynu, tak proč by to letos mělo být jinak,“ tvrdí Václav Bartuška, český velvyslanec pro energetickou bezpečnost.
