Sobota 6. července 2024, Den upálení mistra Jana Husa
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Rod vrátil vybavení zámku

Česko

V Kuníně slaví, komnaty mohou zaplnit původním mobiliářem

KUNÍN Pět let marně pátral kastelán zámku v Kuníně na Novojičínsku Jaroslav Zezulčík po příbuzných původních majitelů památky. Na stopy rodiny Victora Bauera, kterému patřil areál za první republiky, narazil až v USA. A poté se dopátral i vnuka majitele Victora Bauera, rakouského soudce ze Salcburku Ronalda Riedla.

Kastelánovi se splnil jen těžko uvěřitelný sen. Plné velké nákladní auto věcí přijelo v minulém týdnu ze Salcburku do Kunína. Na zámek se vrátila rodinná sbírka původních majitelů, která zahrnuje nábytek, tkaniny z Dálného východu, stovky fotografií, porcelán i ložní prádlo. Ronald Riedel splnil slib, který dal před třemi lety, kdy slíbil věci po dědečkovi do barokního kunínského zámku vrátit.

Co kam patří, není složité určit - dochovaly se přesné soupisy všech věcí v zámku sepsané pro potřeby pojišťovny a rovněž pro stejný účel sloužící fotografie všech pokojů ze začátku minulého století. Nejvzácnějším kusem sbírky je zatím zřejmě obraz loutnistky ze 17. století, jehož autorem byl patrně někdo z holandských malířů. „Vlastně ještě ani pořádně nevíme, co máme a jakou to vše může mít hodnotu,“ připouští kastelán nad kufry a krabicemi plnými pečlivě zabalených starožitností. Část z nich ještě ani nestihl vybalit.

V této chvíli vnuk původního majitele věci do zámku jen zapůjčil. Zámek patří obci Kunín, sbírky v něm zase Muzeu Novojičínska. Rakušan Reidel ale hodlá část věcí zámku dokonce darovat a jiné po dohodě odprodat. „Celé je to silně neobvyklá záležitost,“ říká o ochotě kastelán. „Mnoho věcí mohl pan Riedel v Rakousku slušně prodat, myslím, že jej k navracení věcí zpět do Kunína vedla především šlechetnost. Jinak to snad ani nelze pojmenovat.“

Jaroslav Zezulčík hodlá dovezené věci ze Salcburku utřídit tak, aby je mohl již v říjnu na mimořádné výstavě představit na zámku veřejnosti. Pak by měly být mnohé věci restaurovány - to se týká například textilií, které si Victor Bauer přivezl z Japonska a Číny. Zezulčík také plánuje přeložit a vydat Bauerovy dopisy a deníky. Nadšení panuje na kunínském zámku i z takových věcí, jakými jsou dovezená dobová prostěradla či ručníky. Ložní prádlo a podobné textilie se na zámcích totiž dochovaly jen vzácně. V období kolem roku 1945 se právě povlečení, závěsy, prostěradla či nádobí stávaly snadnou kořistí při válečném a poválečném rabování. Zámek Kunín byl potomkům Victora Bauera po roce 1945 zkonfiskován, a to přesto, že Victorův bratr Moriz Chlumecký-Bauer bojoval ve válce proti hitlerovské koalici. Rodina přišla i o zámek v nedalekém Spálově.

Victor Bauer býval výjimečným mužem Evropy

Poslední majitel kunínského zámku Victor Bauer (1876-1939) byl mimořádnou osobností, je označován za výjimečného muže Evropy. Jeho rodina vlastnila majetky ve Vídni, ale také v Brně, kde jí patřily pozemky a zámeček na dnešním výstavišti. Kunínský zámek sloužil rodině jako letní sídlo. Bauer ovládal mnoho světových jazyků, čile obchodoval s Japonskem a Čínou a psal politologické práce na téma sjednocené Evropy. Pilotní průkaz měl již od roku 1910.

Sbírka obsahuje jeho deníky psané německy, ale také i židličku, kterou si Bauer přivezl z korunovace anglického krále. Victor Bauer se nechával portrétovat výtvarnými špičkami tehdejší doby, například Oskarem Kokoschou či Egonem Schielem. Dopisoval si s architektem Adolfem Loosem. I tyto dopisy jsou nyní na kunínském zámku. Victor Bauer v Kuníně zemřel a má zde i svůj hrob.

Kunínský zámek přečkal čtyřicet let komunismu jen zázrakem. Hned po válce se v budovách, kde kdysi studoval i mladý František Palacký, projížděli sovětští vojáci na koních. Zámecké knihy používali jako toaletní papír, obrazy jako terč. Co nezdevastovala sovětská armáda, bylo vyrabováno. Zámek sloužil jako ubytovna i vývařovna, v 70. letech existovaly plány na jeho přestavbu na studentskou ubytovnu. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byl zámek prakticky ruinou. Jen velkým nadšením se ho podařilo obnovit. Rekonstrukce stála šedesát milionů korun.

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Morava

Autor: