KYJOV Je to už desítky let největší setkání krojovaných souborů v republice. Setkání tak rozsáhlé, že ač se jmenuje Slovácký rok, koná se jen jednou za čtyři léta. Ne náhodou ho milovníci lidových tradic přeneseně označují za jakousi svoji obdobu olympiády.
O víkendu právě Slovácký rok přivedl do Kyjova na dvacet tisíc lidí. V průvodu, jehož se účastnilo na dva tisíce zástupců 34 slováckých měst a obcí, byli k vidění staří i mladí. Nejmenší krojovaný účastník měl sedm týdnů a nejstarší devadesát let.
Kyjovský starosta František Lukl je na Slovácký rok hrdý: Díky akci založené v roce 1921 patří právě jeho město po čtyři srpnové dny lidovým tradicím, zvykům a písním. Nechybí přehlídky dechových hudeb, stavění a kácení máje či jízdy králů. „Kdo má alespoň trošku rád tradice, nesmí tady chybět. Já jsem tady potřetí, babička sem jezdila roky,“ potvrzuje účastník akce Karel Urbánek.
Sedmnáctý ročník Slováckého roku jeho pořadatelé chystali bezmála dva roky. Jen zajištění všech míst je nesmírně složité, protože při setkání se tančí a zpívá na náměstí, v parku, u fary, před kostelem i v ulicích. To vše doplnila například výstava festivalových plakátů včetně těch z roku 1921, kdy festival začal.
Premiéru měla také kniha Josefa Holcmana, v níž si lidé mohou přečíst zajímavosti z historie Slováckých roků i z jízd králů, které se nekonají pouze ve Vlčnově, ale i v dalších místech Slovácka.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
