Nejvyšší soud rozhodl proti privatizaci justice
Kolegium Nejvyššího soudu rozťalo spor o soukromé rozhodce - všelijaké firmy s honosným názvem a s nenápadným přídomkem s. r. o. Je to rozhodnutí správné. Ale nebude tak dalekosáhlé, jak by Nejvyšší soud možná doufal.
Pro ty, kdo dosud nenaletěli a nevědí, o čem je řeč: je to finta, již používají protřelí proti nezkušeným - v závěru smlouvy je dodatek, že spory místo soudu řeší rozhodcovská firma (zhusta propojená s protřelými). O případech, kdy „Rozhodci, s. r. o.,“ někoho připravili o desetitisícové částky nebo o bydlení, se loni psalo tak často, že ministerstvo spravedlnosti chtělo změnit zákon.
Nejbizarnějším případem byla Vnitrostátní a mezinárodní arbitráž ad hoc, založená jistým Martinem Slobodou, který se později nechal přeoperovat na ženu. Vybíral(a) tak mastné poplatky, až ho (ji) soud loni poslal pravomocně na tři roky do vězení za podvod.
Soudy měly na tuto privatizovanou spravedlnost protichůdné názory. Až nyní v lednu je sjednotilo kolegium Nejvyššího soudu: uznává rozhodčí soudy zřízené zákonem (třeba při Hospodářské komoře) nebo předem určené rozhodce. Každý by si pak předem rozmyslel, zda panu či paní (či pánovi změněnému na paní) XY věří.
Jenže: rozhodce z moderní ekonomiky vymýtit nelze. Právě proto, že rozhodují rychlostí, s níž se justice nemůže měřit. Proti stanovisku Nejvyššího soudu teď stojí několik bystrých právnických mozků, které budou hledat způsob, jak ho obejít (možná stačí určovat rozhodce zdánlivě nestranným mechanismem...?). Obáváme se, že se ještě bude muset spálit hodně lidí - než vstoupí do obecného povědomí, že podepisovat doložku s neznámým a „nelicencovaným“ rozhodcem je jako hrát skořápky. Vždycky vyhraje skořápkář.
Čtěte „Průlom. Soud...“ na straně 1
