Čtvrtek 27. června 2024, svátek má Ladislav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Rozloučení podle Medkova přání

Česko

Během smutečního obřadu se lidé modlili i zpívali. Helena Medková pak všechny pozvala k přípitku

PRAHA Bazilika svaté Markéty v pražském Břevnovském klášteře se včera zaplnila lidmi, kteří se přišli rozloučit s někdejším prezidentským kancléřem, novinářem a muzikologem Ivanem Medkem. Na poslední cestě jej doprovodili příbuzní, přátelé i řada významných osobností. Nechyběl bývalý prezident Václav Havel, politici Jan Ruml a Petr Pithart anebo někdejší zpravodajka Svobodné Evropy Lída Rakušanová.

Smuteční obřad, který se prý odehrál přesně v duchu Medkova přání, začal v deset hodin dopoledne a vedl ho biskup Václav Malý. Již předtím však stihli lidé obklopit rakev květinami a věnci.

Poklonit se uznávanému bojovníkovi za svobodu a demokracii přišli i premiér Jan Fischer či předseda ODS Mirek Topolánek. Spolu s Havlem pak seděli v lavicích hned za Medkovou rodinou. Hold vzdali rovněž senátoři Alexandr Vondra a Jiří Dienstbier či někdejší Havlovi spolupracovníci Ladislav Špaček a Ivo Mathé. Další pak Medkovi poslali květiny - mezi nimi i prezident Václav Klaus.

Na přání zemřelého přítomní zazpívali starou duchovní píseň Soudce všeho světa, Bože a pak už nastal čas na modlitby a vzpomínání. „Byl to člověk střízlivý, nezištný a prokázal obrovskou trpělivost. Byl to opravdu chlap,“ prohlásil o Medkovi Malý. Dodal také, že dokázal překonávat strach a nebál se lidí s opačnými názory. Podle biskupa zemřel Medek příznačně na Tři krále. Podobně jako oni ušli dlouhou cestu za světlem, i Medek prožil dlouhý a nelehký život plný zkoušek. Musel dvanáctkrát opustit zaměstnání a vykonával i povolání, která neodpovídala jeho vzdělání. V sedmdesátých letech byl nucen emigrovat do Vídně. I tak ale podle Malého prožil „život plný dobrých činů, postojů a pevné páteře“. Po slovech biskupa se zaplněná bazilika sv. Markéty pomodlila. Slova se nakonec ujala Medkova žena Helena. Poděkovala všem přítomným a na přání svého manžela je pozvala do hospody. „Ivan říkal, abychom se trochu poveselili,“ vysvětlila. Auto pak odvezlo Medkovu rakev na nedaleký hřbitov, kam část truchlících vyrazila podél zaváté klášterní zahrady pěšky. Biskup Malý ještě pronesl nad rakví krátkou modlitbu a pak ji lidé zasypali květinami a hlínou. Přímo na hřbitov se s Medkem dorazil rozloučit i herec a disident Pavel Landovský - jak sám odlehčeně uvedl: „S křížkem po funuse.“

Taktéž na Medkovo přání pak proběhlo v Tereziánském sále Břevnovského kláštera neformální setkání, kde se namísto dlouhého smutnění rozvinula živá diskuse. „Naposledy jsem viděl Ivana Medka před rokem, byl upoután na lůžko a vypili jsme spolu láhev whisky. Byl to člověk neuvěřitelně konzistentní, nikdy jsem nikoho takového nepoznal. Strašně rád na něj vzpomínám,“ vyprávěl Ruml. „Vždy perfektně poznal, co je správné, a podle toho se choval,“ doplnila jej Rakušanová.

Medek zemřel 6. ledna „na nemoci a na stáří,“ jak uvedla jeho manželka. Dožil se čtyřiaosmdesáti let.

***

„Byl to člověk střízlivý, nezištný a prokázal obrovskou trpělivost. Byl to opravdu chlap.“

„Nejenže vždy perfektně poznal, co je správné, ale také se podle toho choval.“

Autor: