Roli v tom hraje postoj generálního tajemníka Antónia Guterrese, který od počátku mluví o ruské agresi, i obava o bezpečnost v řadě rozvojových zemí. „Zejména pro menší státy byla tato válka pomyslným budíčkem,“ upozornil Kulhánek.
Lidovky.cz: Mírová jednání o budoucnosti Ukrajiny probíhala dosud v Turecku. OSN bylo jaksi stranou. Má tato organizace vůbec sílu donutit Rusko zasednout k jednacímu stolu, aby se našlo mírové řešení?
Nejdříve je potřeba pochopit, co je vlastně OSN za organizaci. Jde o jedinou mezinárodní instituci, v níž jsou členy prakticky všechny státy světa. S trochou nadsázky se někdy přirovnává k obdobě jakéhosi světového parlamentu, v němž zasedá 193 zemí. OSN byla založena s cílem stanovit základní pravidla pro mezinárodní vztahy po druhé světové válce, která by lidstvu pomohla zvládat budoucí bezpečnostní, ekonomické, společenské a environmentální výzvy. Ve světle dění na Ukrajině se to některým může zdát relativně frustrující, ale OSN může dělat jen to, co jí její jednotliví členové umožní.
