MOSKVA/PRAHA Rusové jsou zděšeni. Podle všeho jim jejich „strategický partner“ Čína ukradl stíhačku. Respektive Číňané si dokázali opatřit a okopírovat technologii výroby ruského letounu Su-33 a teď ho vyrábějí sami pod názvem J-15.
I když je Rusko oficiálně hlavním dodavatelem zbraní pro čínskou armádu, Pekingu to zřejmě nestačí. Ruská agentura Interfax přinesla závažnou informaci, která může vážně narušit politické i obchodní vztahy mezi velmocemi. S odvoláním na květnové číslo renomovaného vojenského listu Kanwa Asian Defence, který vychází v Hongkongu a Kanadě, de facto obviňuje Čínu z vojenské špionáže a krádeže tajných technologií.
Rusko je nyní přesvědčeno, že čínská letecká korporace Shenyang Blower Group vycházela při výrobě „svého“ stroje nejdřív zřejmě z letounu T10K, který se vyráběl ještě v Sovětském svazu. Koupila ho zcela legálně od Ukrajiny, která po rozpadu SSSR rozprodávala vojenské dědictví do nejrůznějších koutů světa. Právě T10K pomohl čínským konstruktérům vyřešit problém, nad kterým dlouho a marně dumali – rozkládání křídel u letadel, která mohou startovat z letadlových lodí. Pak Peking zakoupil v Rusku dvě letadla čtvrté generace Su-33 a do šroubku je rozebral. Tehdy zřejmě čínští inženýři pochopili řadu „technických záhad“ a pustili se do vývoje skoro přesné kopie. Že byli úspěšní, dokazuje i fakt, že si původně u Rusů objednali 50 kusů stíhaček, ale pak si nechali pouze dva původně zakoupené kusy. V Moskvě začali tušit něco nekalého.
Je pravda, že Rusové by nikdy neprodali Číňanům pouze dvě letadla právě kvůli obavám ze špionáže. Jenže boj o světové zbrojní trhy je neúprosný a vidina velké zakázky vedla ruskou stranu ke kompromisům a nakonec malé ostražitosti. Přitom několik špatných zkušeností s Číňany Rusové už mají. Když prodali v roce 1992 na zkoušku Číně Su-27SK, zanedlouho místo další zakázky následovalo zrušení původní velké objednávky a sériová výroba čínského stroje J-11 nápadně podobného ruskému vzoru.
Pro ruské letectví a zbrojaře to může mít katastrofální důsledky – Čína je bude chtít vytlačit z bohatého zbrojního trhu. Podle současných odhadů může Čína brzy nabídnout do světa 1200 kopií ruských stíhaček, které prohlašuje za své originální výrobky a prodává je zásadně levněji než sami Rusové. Pod označením J-10, J-11 a FS-1 nabízí už nyní de facto skvělé ruské stroje Su-27 a 30 a MiG-29. Po úspěšné zkoušce nového J-15 Rusové přicházejí i o patent na Su-33.
V posledních letech Moskva exportovala do celého světa ročně zbraně zhruba za 7 miliard dolarů, přitom 70 procent z toho šlo do Indie a Číny. Právě proto je postih Pekingu za „pirátství“ ze strany Ruska nepravděpodobný – ztrátu takového trhu nelze riskovat.
Jenže Číňané neustále zvyšují svůj vojenský rozpočet – podle zprávy Pentagonu pro americký Kongres ročně spotřebuje čínská armáda skoro 60 miliard dolarů a podle USA jde většina peněz právě na vývoj nových zbraní, respektive kopií osvědčených zahraničních vzorů. Rusové v minulosti odsoudili i vlastní občany za špionáž ve prospěch Číny. Například na 12 let akademika Igora Rešetina za to, že měl Pekingu předat technologii výroby raket schopných nést atomové zbraně na velké vzdálenosti.
***
RUSKÁ CHLOUBA
Suchoj Su-33 je palubní ruský stíhací bombardér pro ruskou letadlovou loď. Vznikl z letounu Suchoj Su-27K. Kromě klasické výzbroje může nést protilodní rakety typu Moskito a rakety typu Kh-31. Posláním letadla je střežit vzdušný prostor v okolí lodí, Su-33 však může stejně dobře zasáhnout proti námořním cílům.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
