Firma se zaměřuje na konzervování ryb. Současně ve spolupráci s národním parkem Českosaské Švýcarsko sponzoruje návrat lososů do českých řek.
Koncem listopadu se konalo už čtvrté vypouštění malých lososů do říček v národním parku. „Dva roky losos zůstává v tůňkách, cestu do moře by takhle malý nepřežil. Po dvou letech se vydává na moře. Losos si pamatuje strukturu vody, ze které pochází, takže v dospělosti se vrací, aby se vytřel v místě, odkud pochází. Návratnost je zhruba jedno procento, což zjišťujeme evidenční statistikou. Z předchozích vypouštění se lososů vrátilo asi šedesát,“ vysvětluje Hovorka. Firma King Oscar se na projektu podílela tím, že sponzorovala nákup lososích plůdků v Německu a jejich vypuštění na vytypovaných místech. „V českých řekách byl losos kdysi běžný, teď má zase dobrou šanci se tu rozšířit. Jezy na Labi už jsou upraveny tak, že přes ně projde, a voda v řekách je pořád čistší. U nás ve firmě se dokonce traduje to, že k našemu partnerství přispělo, když se v roce 2006 objevila v médiích zpráva o lososovi vyloveném v Praze z Vltavy. Měli jsme tu totiž právě v té době norskou návštěvu a po téhle události jsme se začali o vysazení lososů bavit víc.“
Na otázku, zda firma sponzoruje návrat lososů proto, aby je pak naládovala do konzerv, se usmívá: „Do konzerv dáváme aljašského lososa. Losos obecný se lovit nesmí.“
Svou profesní kariéru začal Radek Hovorka ve Vitaně jako obchodní zástupce pro okres Chomutov. Nastupoval v roce 1994, právě v době, kdy se začaly objevovat první obchodní řetězce. „Můj předchůdce se do té doby staral o kontakt se zhruba deseti prodejnami, já jich musel poměrně rychle najít asi šedesát. Úkolem bylo začít s nimi pravidelně spolupracovat - zavážet je zbožím, upravovat a rozšiřovat regálové plochy, zajistit reklamní materiály. V 94. roce byly prodejny ještě velmi šedivé a za každý plakátek byli obchodníci vděční. Takhle to šlo skoro dva roky.“
Pak změnil v rámci firmy pozici a postupně se dostal coby obchodní analytik do oddělení, které se věnovalo controllingu. Jeho šéf uměl velmi dobře norsky, což se později ukázalo jako významné. Vitana se totiž v 90. letech stala součástí norského koncernu, do nějž mimo jiné patří i norská konzervárenská společnost King Oscar, zaměřená na konzervování ryb. V roce 1999 padlo na úrovni koncernu strategické rozhodnutí, že King Oscar začne nabízet své výrobky také u nás - Hovorkovými slovy řečeno, „přišly poprvé rybičky“.
„Norové řešili otázku, komu u nás svěřit péči o tento produkt, a obrátili se nejdřív na marketingové oddělení. Ale to nedokázalo naplnit očekávané prodeje. Takže jsem si jednou seděl v kanceláři, dělal obchodní analýzy a v domě se objevila norská delegace, které se za českou stranu účastnil i můj šéf. Najednou mi na stole zazvonil telefon. Šéf:,Za jak dlouho bys udělal report o prodejích a stavu zásob?‘ Podíval jsem se do čísel, zhruba během pěti minut jsem report sestavil a přinesl dolů do zasedačky. Když se pak můj nadřízený vrátil z jednání, suše mi mezi dveřmi oznámil:,Budeme dělat rybičky.‘ Norský vedoucí delegace byl prý totiž z analýzy unesený:,Tohle mi váš marketing nedokázal zpracovat za půl roku a tady to mám za pět minut.‘ Takže jsem začal dělat rybičky na vedlejší pracovní poměr.“
Přínosem nové práce sice nebyly zprvu peníze, ale zato možnost cestovat a velký pokrok v angličtině. „Kvůli King Oscaru jsem trávil hodně času v Norsku, na Slovensku, v Polsku a v debatě se zahraničními kolegy jsem se v jazyce hodně zlepšoval. Máte-li v kanceláři celý den Nora, tak to anglické konverzaci hodně pomůže.“
Když se po nějaké době uvolnilo místo vedoucího oddělení, napsal Hovorka norskému generálnímu řediteli, že by o ně měl zájem. Následovalo několik kol přijímacích rozhovorů. „S norskými manažery je to trochu složité v tom, že než udělají finální rozhodnutí, organizují pořád další a další schůzky.“
Místo získal a stal se zástupcem King Oscar pro český i slovenský trh. „Nyní navíc připravujeme nabídku do Bulharska,“ konstatuje Hovorka. Hlavním sortimentem King Oscar jsou podle něj sardinky, na druhém místě pak sledi a tresky, až poté následuje už zmíněný aljašský losos. „U žádné z ryb nepoužíváme konzervanty a neředíme objem vodou. Byť pak nejsme nejlevnější,“ tvrdí.
Hovorka sám nikdy nebyl rybářem. „Jenom v Norsku jsme párkrát dostali možnost vyzkoušet si turistický způsob chytání tresek - to vyjedete na moře na rybářské lodi se speciálními bubny, na kterých jsou namotané vlasce, a na ty se loví. Ale sám jsem nic nechytil. Rybaření čas věnovat nechci. Radši si zahraju fotbal, sednu na kolo, přečtu si knížku nebo zajdu do kina.“
