Albatros, český nakladatelský gigant, který vznikl v roce 1949 a od té doby vydal více než deset tisíc titulů – zejména dětské literatury –, se zhruba před dvěma lety dostal do značných, zejména finančních, potíží. Zavřít, anebo pokračovat? To byla základní otázka krizového týmu.
Od té doby se nakladatelství oklepalo, doslova povstalo jak Fénix z popela a dál přináleží k pilířům českého knižního trhu. Letos se změnilo v mediální společnost, poupravilo název na Albatros Media a k tradiční značce Albatros přidalo i tři zbrusu nová nakladatelství – Plus pro dospělé čtenáře, Cooboo pro teenagery a Edici České televize. Na nové strategii se podílí i Petr Onufer (33), šéfredaktor nakladatelství Plus.
* LN Petře, vy jste v literárních kruzích znám jako esejista, elitní překladatel Jacka Kerouaca, Michaela Chabona či Williama Faulknera. Přednášel jste na Filozofické fakultě, debaty s kolegy kritiky někde v hospodě bývaly váš denní chleba. Dnes jezdíte v obleku po veletrzích, vysedáváte nad účetnictvím, bádáte nad managementem, z porady letíte na schůzi… Je to změna?
Překladatel žije trochu jako mnich. Práce, kdy součástí vydávání je byznys, jistě změnou je. Překládání se určitě vzdát nechci, toho mnišského života jsem ale někdy měl už po krk. To hlavní, touha dostat co nejlepší knihy k co největšímu počtu čtenářů, mě teď naplňuje stejně, v kanceláři na Pankráci jako na fakultě. Podniků, jako je třeba Triáda nebo Revolver Revue, si velmi vážím, ve společnosti Albatros Media se ale moje práce díky solidní distribuci může dostat k širšímu publiku. Cílem je narušit situaci, která se v Čechách už stabilizovala, totiž že náročnější publikum žije ve skoro neprostupné ohradě. Pokud v Albatrosu vydáme dobrou knížku, víme, že se k ní může dostat na malém městě, v Písku, Opavě či v Liberci, nejen v centrech, což je stále Praha a Brno. DVD a CD, která vydáváme společně s Českou televizí, takový problém nemají. Náročnější knížky musí o své čtenáře ovšem pořád tvrdě bojovat.
* LN Co je tím náročnějším čtením?
Třeba vynikající eseje o literatuře České typy od Josefa Jedličky. Jedlička je autor srovnatelný s Janem Zábranou či Bohumilem Hrabalem, je ale méně známý. To se pokoušíme napravit. V nakladatelství Plus, které vedu, chystáme klasiky, jako je třeba Graham Greene či Franz Kafka. Do čtenářského povědomí chceme vrátit zběsilý románový debut Petra Placáka Medorek z poloviny 80. let, včetně původních ilustrací Pavla Reisenauera, k výročí komunistického puče chystáme zábavný, ale i mrazivý román Jaroslava Žáka Konec starých časů, který popisuje únorové události roku 1948. Pracujeme i s mladými autory: k vydání chystáme knihu Jiřího Vaňka, v internetových kruzích známého pod přezdívkou Fiksu Pojka.
* LN Zní to jako skvělá strategie, ale knihkupectví jsou zaplavena spíše mořem čtiva.
Ano. Mimo jiné za to může i mediální lhostejnost, neochota kulturních rubrik pídit se, neochota nakladatelů riskovat. Přičemž ani při těch nízkonákladových titulech není nutné prodělat. Sázka na inteligentního čtenáře se vyplatí. Jen musí o knize vědět, musí se k ní bez nesnází dostat.
* LN Kolik je náklad, při kterém neproděláte?
Přijde na to, o jakou knihu jde. U některých titulů se dostaneme na nulu už při prodeji tisíce kusů.
* LN Skoro jako v samizdatu!
Co bude tím čtením pro fajnšmekry a co bude mít masový úspěch, ale nikdy nelze stanovit s jistotou. Výborným překvapením bylo třeba vydání komiksu Red Meat od Maxe Cannona. Je to dost nezvyklý krutý humor, černobílá statická kresba, velká provokace. Cannonovo umění má styčné body třeba s filmy Davida Lynche. Poklidné americké městečko, kde pod povrchem doutná peklíčko. Netušili jsme, že se ho v Česku prodá tolik. Tenhle risk vyšel báječně. Čtenář by měl vyrůst na kvalitních titulech Albatrosu, jako jsou Děti z Bullerbynu, Medvídek Pú nebo Mumínci, v pubertě se seznámit s tajemnou Emily Strange, s komiksy se Snoopym a pak dospět ke knihám vydávaným v Plusu.
* LN Nejprve se tedy publikace společnosti Albatros Media objeví v dětských knihovničkách a potom…
Věříme prostě, že čtrnáctiletý patnáctiletý čtenář se na základě kvalitních knih z Albatrosu lépe orientuje, nemusí se brodit mořem čtiva, a proto zůstane u nás.
* LN Mně se to stalo. Co esejistika, kritika?
Příspěvkem k současnému českému přemýšlení o knihách bude třeba publikace Bourání posvátných krav, sestávající z obrazoboreckých esejí kritiků o velkých autorech: F. X. Šalda o Karlu Čapkovi, Bedřich Fučík o Fráňovi Šrámkovi, Jan Lopatka o Milanu Kunderovi, Andrej Stankovič o filmové nové vlně, Michael Špirit o Arnoštu Lustigovi…
* LN Spíš než jako příspěvek k přemýšlení mi to připadá jako řezničina. Předem anoncujete, že ty posvátné krávy chcete bourat…
Jde tu spíš o střet velkých literárních osobností, o jiskření, když o sebe křísnou dva literární světy. Navíc platí, že kritici se zaměřují na velké terče. A třeba se pletou. Šalda se často mýlil, ale přesto ho čteme. Plus dá kritikům šanci a názor si čtenář už udělá sám.
***
lidovky.cz
* Nezkrácenou verzi rozhovoru najdete na www.lidovky.cz
