ZLÍN Pro budovatele socialismu se název Gottwaldov stal znamením nových časů, mezi obyvateli města i jinde v republice však jméno Zlín stále přetrvávalo. Zítra uplyne šedesát let od chvíle, kdy se Zlín na 41 let stal Gottwaldovem.
Ti Zlíňané, kteří se s přejmenováním nesmířili, museli mlčet, a tak aspoň kolovaly vtipy zesměšňující vynucenou změnu. „Vyprávělo se třeba o příhodě, která potkala Jana Wericha, když projížděl Moravou a ptal se, kudy na Gottwaldov: Gottwaldov, dříve Zlín? No to musíte tudy a tamhle odbočit. Když prý mu ,Gottwaldov, dříve Zlín‘ opakoval už několikátý tázaný, Jan Werich se neudržel a pozdravil toho posledního: Práci čest, dříve nazdar!“ vzpomíná zlínský historik Zdeněk Pokluda v časopise Zlínsko od minulosti k současnosti.
V roce 1968 noviny Naše pravda otiskly 9. května 1968 názor Olgy Lapčíkové, která navrhovala, aby se město přejmenovalo zpět na Zlín. „Téma se ukázalo jako naléhavé i proto, že se konečně mohla ozývat kritika vůči Klementu Gottwaldovi. Otázky kolem obou jmen se dokonce dostaly na jednací stůl orgánů veřejné správy,“ připomněl historik. Sestavena byla nadto i komise, která se měla zabývat argumenty pro a proti. Nakonec nerozhodla, po srpnové okupaci se již o změně názvu nediskutovalo. Tichým signálem protestu zůstalo alespoň jméno cukrárny Zlíňanky otevřené na náměstí Míru v listopadu 1968.
Avšak i v době normalizace si lidé občas dovolili nějakou tu narážku. Například v 80. letech čtenáři našli v knihách Zdeňka Zapletala připomínku Zlína. Jeho románoví hrdinové totiž žili ve městě Mlín. Oficiálně se Gottwaldov stal opět Zlínem k 1. lednu 1990, a to rozhodnutím rady tehdejšího Krajského národního výboru Jihomoravského kraje datovaným 21. prosince 1989.
Ve srovnání s ostatními socialistickými zeměmi se v někdejším Československu příliš neprosadil zvyk přejmenovávat města po komunistických vůdcích. Zlín byl jediný, i když jméno Gottwalda měl původně nést Vyškov. Exprezident však údajně na město zanevřel, neboť nerad vzpomínal na zdejší dětství nemanželského dítěte.
Volba proto padla na Zlín. Jednak proto, že zde byli obzvlášť aktivní komunističtí funkcionáři, jednak protože byl symbolem úspěchu kapitalistického podnikání.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
