AUGSBURG Výzvy ke zrušení takzvaných Benešových dekretů i k dialogu o minulost včera zazněly od bavorského premiéra Horsta Seehofera a mluvčího sudetských Němců Bernda Posselta, kteří byli hlavními řečníky na závěr víkendového sudetoněmeckého srazu.
Seehofer, v jehož projevu převažovala chvála bavorsko-české spolupráce, potvrdil svůj záměr oficiálně navštívit Prahu, a to v doprovodu zástupců německé menšiny vysídlené po druhé světové válce z Československa. Průlomová cesta bavorského premiéra by se měla uskutečnit příští rok. Domluvil se na tom prý s českým prezidentem Václavem Klausem při jeho nedávné návštěvě Mnichova. „Také jsem mu ale řekl, že přijedu jedině se sudetskými Němci,“ řekl Seehofer, jenž se funkce bavorského ministerského předsedy ujal na podzim.
Šéf bavorské vlády na víkendovém srazu v bavorském Augsburgu dále prohlásil, že ve vzájemných vztazích existují otevřené otázky. Poukázal na zákon z roku 1946, jenž promíjel činy spáchané na sudetských Němcích, a na dekrety, které „kolektivně vyhnaly nevinné lidi z vlasti, protože byli Němci“. Dekrety prezidenta Edvarda Beneše legitimizovaly vysídlení příslušníků třímilionové německé menšiny z poválečného Československa.
Bavorský premiér navázal na kritiku, kterou přednesl jeho předřečník Posselt. Ten také jako europoslanec za bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU) znovu vyzval české politiky, aby dekrety a takzvaný amnestijní zákon „konečně odhodili na smetiště evropských dějin“.
I Posselt ovšem ocenil projevenou ochotu českých politiků věnovat se společným dějinám. Jmenoval přitom bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, jenž nedávno v Ústí nad Labem prohlásil, že kromě vyhlazení Lidic je třeba připomínat také násilnosti vůči sudetským Němcům. Zmínil také exministra školství Ondřeje Lišku, jenž se zasazoval o zevrubné popsání této kapitoly dějin v českých učebnicích, i nového předsedu KDU-ČSL Cyrila Svobodu.
