Vláda však do sněmovny předložila svůj návrh kompenzace obcím, který počítá se stejnou částkou. Vláda navrhuje, aby ho poslanci schválili ve zrychleném režimu už v prvním čtení. Senátoři ale argumentují tím, že jejich návrh přinese peníze obcím dřív. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zaujala k návrhu neutrální postoj, vyjádřila ale obavu z toho, že jde o takzvaný přílepek, tedy změnu nesouvisejícího zákona. Poukazovala na to, že by ho poté mohl na něčí návrh zrušit Ústavní soud.
Vládní daňový balíček, do kterého Senát vložil svůj návrh, má daňovým poplatníkům umožnit například zpětné uplatnění daňové ztráty. Snižuje některé sazby silniční daně nebo přeřazuje položky do nejnižší sazby daně z přidané hodnoty.
Obce by podle návrhu vlády mohly dostat 1200 korun na obyvatele. Kompenzovalo by to nižší příjmy z daní |
„Naším cílem je dostat co nejrychleji peníze do obcí,“ řekl k přijatému návrhu Zdeněk Nytra (ODS). Poukazoval na to, že čím menší město, tím je na tom hůř, protože má menší rezervu peněz. Uvedl, že senátoři se snaží svým návrhem vládě nabídnout urychlení celého přesunu peněz obcím. Když Sněmovna příští úterý senátní návrh i s daňovým balíčkem schválí, může ho ve středu podepsat prezident a proces může začít.
Schillerová však informovala o tom, že zhruba 24. června by se měla konat mimořádná schůze Sněmovny, kde by se měl projednat totožný vládní návrh. Poukazovala na to, že časový rozdíl mezi senátním a vládním návrhem je tak asi dva nebo tři týdny. Argumentovala i tím, že potřebuje nejprve schválit změnu státního rozpočtu, protože v tom současném na to nejsou peníze.
Ministryně také řekla, že dopad výplaty bonusu pro rozpočty obcí bude znamenat výpadek asi 4,5 miliard po započtení multiplikačního efektu, tedy vzhledem k dodatečnému výběru daní, který vyvolají dodatečné útraty vyplacených peněz. Poukázala přitom na to, že vláda nabízí svým návrhem obcím 12,8 miliardy korun, tedy násobně víc.
Přijatý návrh předložil senátní hospodářský výbor. Tento výbor původně navrhl doplnit předlohu o ustanovení, které by krajům přineslo 500 korun a obcím 1200 korun na obyvatele. Ve středu ale své usnesení revokoval a zúžil ho pouze na příspěvek obcím. Příspěvek krajům chce vložit do samostatného senátorského návrhu zákona o kompenzačním bonusu samosprávám.
Obce a kraje přicházejí o peníze z vybraných daní kvůli takzvanému kompenzačnímu bonusu, tedy příspěvku 500 korun denně podnikatelům postiženým dopady epidemie. „To, co jsme udělali, je to nejlepší, co jsme udělat mohli,“ hájila bonus ministryně. Tento příspěvek podnikatelům však vyplácí stát z takzvaných sdílených daní, o které se dělí státní rozpočet s rozpočty obcí a krajů. Na obce a kraje pak zůstává méně peněz. Proto se vláda, Senát i část sněmovní opozice snaží samosprávám finančně pomoci.
Schillerová řekla, že vláda si stále stojí za záměrem dávat obcím dotace. Místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) tuto možnost kritizoval. Zdůrazňoval, že na dotace nejsou nároky a dosáhnout na ně není jednoduché.
Senát kvůli lékárnám vrátil sněmovně normu o kompenzacích
Senát kvůli odpuštění sociálních odvodů lékárnám vrátil Sněmovně zákon, díky kterému by měla zdravotnická zařízení dostat finanční náhradu za výpadky příjmů během epidemie koronaviru. Senátoři ve středu v jiné normě doporučili to, aby byly odvody odpuštěny za červen až srpen lékárnám do 25 zaměstnanců. Kvůli tomu dnes z kompenzačního zákona navrhli odstranit pasáž, podle níž by se odpuštění odvodů týkalo jen lékáren do 15 zaměstnanců.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se senátním řešením souhlasil. Úleva lékárnám v kompenzačním zákoně by podle kritiků byla nepřípustnou nepřímou novelou.
Kompenzační zákon má umožnit, že zdravotnická zařízení dostanou od státu zhruba 30,5 miliardy korun za výpadek příjmů, o které přišly během koronavirové epidemie. Ministerstvo zdravotnictví vydá kompenzační vyhlášku, podle níž se budou peníze proplácet.
Senát schválil novelu umožňující vznik online finančního úřadu
Senát zároveň schválil novelu daňového řádu, která umožní vznik portálu MOJE daně. Projekt online finančního úřadu má umožnit hlavně občanům, aby si mohli spravovat své daňové záležitosti z domova nebo kanceláře. Novela přináší i další změny, má například zjednodušit kontrolní postupy. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Sněmovna schválila vznik online finančního úřadu, lidé si budou moci spravovat daně z domova |
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ocenila, že novela měla širokou podporu. Zapracovány do ní byly i senátní úpravy, které Sněmovna původně odmítla.
Portál MOJE daně, tedy MOderní a JEdnoduché daně, umožní online vyřizování daňových záležitostí s finančním úřadem. Systém by měl být podobný internetovému bankovnictví a jeho uživatelé by měli mít lepší přehled o svých daňových povinnostech.
Dále novela umožňuje při vymáhání zajišťovacích příkazů využít nejen exekuci, která může fungování firmy ohrozit, ale i prohlášení o majetku nebo zástavní právo. V případě prohlášení o majetku nebude ochromena činnost firmy proto, že by neměla přístup ke svým penězům. O jeden měsíc se má prodloužit lhůta pro podání daňového přiznání, pokud ho poplatník podá elektronicky.
Předloha také snižuje veškeré sankce o šest procentních bodů. Nyní sankce vycházejí na 16 procent, nově by měly být deset procent. Současně se zvyšuje částka, od níž vzniká sankční úrok, na 1000 korun. Zavádí se možnost invdividuálně prominout pokutu za opožděné podání daňového přiznání nebo zúčtování. Úrok z nesprávně stanovené daně se zvyšuje na dvojnásobek po dobu, kdy je nesprávně stanovená daň vymáhána v exekučním řízení.
Sněmovna už jednou novelu daňového řádu s touto novinkou schválila, Senát ji ale poté vrátil s pozměňovacími návrhy. Při opakovaném hlasování před měsícem se už pro schválení předlohy nenašel dostatek hlasů. U předchozí novely vyvolával spory a kritiku opozice hlavně návrh na 45denní lhůtu pro vracení odpočtů na dani z přidané hodnoty. Aktuální návrh toto prodloužení neobsahuje.
