Příjemci příspěvku na bydlení podle další z novel budou dokládat příjmy a výdaje jednou za půl roku, nikoliv už každého čtvrt roku. Dávku by měly úřady přiznávat na dobu neurčitou a lidé o ni nebudou muset žádat každý rok znovu.
Nutný nebude ani podrobný rozpis jednotlivých položek nákladů na služby související s bydlením. Změny přinese vládní novela, kterou dnes schválil Senát a podepsal prezident Miloš Zeman. Novinka bude platit už od července. Předloha ještě musí vyjít ve sbírce zákonů.
MPSV brzy umožní on-line žádosti o příspěvky
Úpravy nastanou také v čerpání rodičovského příspěvku a v pravidlech vyplácení dávky mimořádné okamžité pomoci. Rodiče s nízkými výdělky si budou moci podle novely zvýšit měsíční částku rodičovské z nynějších nejvýš 10 tisíc korun na 13 tisíc korun. Podle ministerstva práce a sociálních věcí si tak v době zdražování budou moci rodiny zvednout příjem, celkovou částku příspěvku pak ale vyberou rychleji.
Příspěvek na bydlení se počítá z normativních nákladů, které na každý rok vždy od ledna stanovuje vláda podle předchozího vývoje cen energií, nájmů a dalších nákladů. Podle novely by mohla započítat také v následujících letech i odhadovaný růst pro další rok. Doklady k dávce by lidé mohli předkládat i v kopiích bez ověření. Úřad práce by si v případě pochyb ale mohl vyžádat originály.
„MPSV digitalizuje a velmi brzy umožní on-line žádosti o příspěvky. Od 1. 7. se to týká příspěvku na bydlení, od 1. 8. rodičovského příspěvku a od 1. 9. přídavku na dítě. Zbytečná administrativa by neměla zájemce odrazovat. Nabízíme řešení všem, kteří potřebují pomoc,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Pro schválení předlohy hlasovalo 49 z 52 přítomných senátorů. Proti nebyl nikdo. Senát se o letních prázdninách sejde podle svého předsedy Miloše Vystrčila minimálně 20. července. Vystrčil to oznámil při dnešní schůzi horní komory. Senát má v červenci projednat mimo jiné novelou o kybernetické bezpečnosti nebo zákon omezující nakládání s chemikáliemi, které mohou být zneužity k výrobě výbušnin.
Úleva bude činit pět procentních bodů
Senát však také ve středu schválil, že zaměstnavatelé budou u kratších pracovních úvazků hradit v některých případech nižší odvody na sociální zabezpečení. Úleva bude činit pět procentních bodů z obvyklého pojistného 24,8 procenta. Změnu přinese vládní novela, kterou ve středu schválil Senát hlasy 51 z 52 přítomných členů.
Opatření má zaměstnavatele motivovat k širšímu vytváření a nabízení zkrácených úvazků a podpořit obyvatele, kteří jsou na trhu práce zranitelní. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Sleva se bude vztahovat podle novely na úvazky osm až 30 hodin týdně u vymezených skupin zaměstnanců. Patří k nim lidé starší 55 let, rodiče či pěstouni dětí do deseti let, středoškolští a vysokoškolští studenti, nezaměstnaní na rekvalifikaci a lidé se zdravotním postižením mimo chráněný trh práce.
Úleva se bude vztahovat i na zaměstnávání lidí mladších 21 let, u nichž nebude podmínkou zkrácený úvazek. Cílem je podpora vstupu zejména absolventů středních škol a učilišť na trh práce.
Předloha obsahuje mechanismy proti možnému zneužívání
Zaměstnanec, na kterého by zaměstnavatel žádal úlevu, by si podle novely nesměl vydělat víc než 1,5násobek průměrné mzdy a za hodinu by nesměl mít víc než 1,15násobek průměru. Za měsíc by pracovník nesměl na všechny své úvazky ve firmě odpracovat víc než 138 hodin. Sleva by se neposkytovala při kurzarbeitu a na chráněném trhu práce.
„Je zde velká poptávka po tom, abychom dokázali vytvořit prostředí, které motivuje zaměstnavatele k tomu, aby ve větší míře nabízeli svým zaměstnancům částečné úvazky,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Předloha podle něho obsahuje mechanismy proti možnému zneužívání. Jurečka také podotkl, že možnému snížení zdravotních odvodů se bude věnovat ministerstvo zdravotnictví.
„Zájem o zkrácené pracovní úvazky roste a poroste i v souvislosti s inflací a zdražováním,“ uvedla předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horská (za KDU-ČSL). Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 míní, že snížení odvodů u kratších úvazků je dobré vykročení k debatě o výši odvodů obecně. „Pracovní místa jsou velmi drahá, a to také komplikuje pracovní trh,“ řekla.
Výpadek výběru pojistného bude podle ministerstva práce činit asi 1,9 až 3,2 miliardy korun ročně. Díky zaměstnání více lidí by se příjem rozpočtu pak ale mohl zvýšit. Jurečka předpokládá, že přibude 30.000 až 50.000 zaměstnanců na zkrácené úvazky. „Celková bilance dopadů na důchodové pojištění by měla být kladná,“ řekl.
Zaměstnavatel z pracovníkova základu výdělku odvádí teď na důchody 21,5 procenta, na nemocenské 2,1 procenta a na politiku zaměstnanosti 1,2 procenta, celkem tedy 24,8 procenta. Zaměstnanec pak ze základu platí 6,5 procenta. Osoby samostatně výdělečně činné mají odvody 29,2 procenta základu - na penze 28 procent a na podporu zaměstnanosti 1,2 procenta. Na nemocenské pak mohou případně posílat ze základu ještě 2,1 procenta.
