„Byl to takový příval, že jsme v tu chvíli nemohli nic dělat. Byla to smršť, kroupy, bílo, velký vítr a strašná průtrž. Vše se událo během čtvrt hodiny, vypadalo to jako konec světa, to se nedalo nic jiného dělat, než čekat,“ popisuje Kopřivová.
Zničené Troubky na Přerovsku po povodních v roce 1997.
„Zažila jsem to už v Troubkách v roce 1997. Myslela jsem si tak, že budu vědět, co mám v takových chvílích dělat. Ale na vlastní kůži jsem si teď zkusila, jaké to je, když je člověk paralyzovaný a sesype se. Už je to dobrý, dala jsem si štamprlu, ale to se vrátí,“ dodává.
Voda se rodině dostala do sklepů, ve stodole zaplavila firemní auto a zahradu proměnila stejně jako ostatní pozemky v okolí ve velké bahniště.
„Neskutečná je vlna solidarity, lidé se zajímají, nabízejí se, že přijedou, přiloží ruku k dílu,“ vyzdvihuje žena.
Průtrž mračen zastavila při cestě z Šišmy, kde byl na návštěvě u maminky, také Jana Radu.
„Byla to hrůza, voda přiletěla zničehonic ze všech stran. Byla to průtrž mračen, okamžitě jsem to otáčel, ale když jsem přijel zpět od Hradčan, už byl zaplaven spodek Šišmy. Vzal jsem to nahoru na Pavlovice, přebrodil jsem se přes hráz rybníka, kde už se valila voda, a vrátil jsem se za mámou zvrchu. Už tady bylo půl metru vody,“ přibližuje.
Kvůli poničené hrázi hrozila evakuace obce
Voda si cestu do domu našla z více stran. „Za domem je ještě potok, šlo to i od přehrady, voda valila skrz barák a přes vrata ven, strašný. V roce 1997 jsme měli vodu jen ve sklepě, valila přes most, ale do domu se nedostala. Tohle nikdo nečekal, byl to mžik. Auta byla v potoku,“ doplnil.
Nejhorší je při úklidu podle něj bahno, všichni se snaží ho rychle odklidit, než zaschne. V Šišmě tak dnes mají od rána všichni na nohou gumáky, v rukou lopaty a kolečka. Po celé obci se pohybuje těžká technika.
Přívalová vlna při bleskových povodních zasáhla na Přerovsku celkem sedm obcí, škody jsou obrovské. V regionu přitom živly řádily druhý den po sobě, ve středu večer a v noci zasáhly silné bouřky především Přerovsko a Olomoucko, kde přívalový déšť mimo jiné zatopil obec Velký Týnec.
Podle starosty Marka Krysteka šlo o živelní katastrofu, kterou nešlo předvídat.
„Nemohlo nás zachránit nic a nikdo, byla to katastrofa, která přišla během dvaceti minut,“ říká s tím, že vodu nezvládla zachytit ani nádrž nad obcí, kde její příval poškodil hráz.
„V noci jsme kvůli natržení hráze řešili i potenciální evakuaci celé obce, to se naštěstí nepotvrdilo. Za pomoci místních jednotek hasičů se podařilo hráz stabilizovat tak, aby lidé mohli zůstat ve svých domech,“ shrnul.
Škody sčítá v Šišmě mimo jiné i Zbyněk Krátký. „Když začalo pršet, šel jsem do garáže, že dám aspoň dražší věci nahoru na ponk, kdyby něco. Dovnitř jsem šel ještě suchou nohou, po pěti minutách jsem odcházel a vodu měl po pás. Nakonec byla hladina stejně třicet centimetrů nad ponkem a věci plavaly,“ líčí v pátek dopoledne na dvoře plném bahna.
Příval vody odřízl i hasiče
Pracovní stroje na dvoře byly zčásti pod vodou, ve sklepě nadělala další škodu deseticentimetrová vrstva bláta. Voda převrátila mrazák a poškodila bojler i ostatní vybavení. Všechno se teď musí vyhodit.
„Musíme zprovoznit základní věci jako voda, elektrika. V patře už proud jde, dole jsem zatím neměl odvahu to pustit,“ popisuje následky Krátký. Jeho zeť říká, že podle pamětníků byla v malé obci rozlitá voda v polovině 70. let, ale v o dost menším rozsahu. Při povodních v roce 1997 voda v korytě, které loni vyschlo, dosáhla jen úrovně cesty a zatopila sklepy.
„Teď se tudy valila řeka. Dole se rozdvojila, jeden proud šel kolem obecního úřadu a druhý za rybárnou. První hasičskou jednotku, co přijela vytahovat kontejner zaseklý pod mostem, to odřízlo. Jenom jsme čekali, jak vysoko bude voda stoupat. U úřadu jí bylo minimálně metr dvacet. Jak to přišlo, tak to pak odešlo,“ předestírá místostarosta Pavel Zeman, zatímco v ruce drží desky se seznamem adres.
„Zasažených domů máme kolem pětadvaceti až třiceti. Samozřejmě čísla se můžou navýšit, zatím do toho počítáme ty, kteří potřebují vysoušeče, pomoc brigádníků, techniku,“ podotýká.
„Jsme malinká, klidná dědinka, máme nějakých 226 obyvatel. Nikdy tu nic takového nebylo. Nepříjemné bylo, že to šlo strašně rychle, jenom jsme couvali. Evakuovali se asi tři lidé, spíš starší, kteří nedokázali vyjít do patra,“ dodává Zeman.
Nabídky pomoci přichází od místních i odjinud
Kdo potřeboval, mohl si nejnutnější věci koupit v místních obchodě, který má jinak v pátek zavřeno.
„Od prodavaček jsem se dozvěděla, že máme zatopený obchod. Přestalo pršet možná někdy kolem desáté, přijela jsem, jak voda opadla. Do půl jedné jsme vyklízeli, aby zboží neleželo na zemi a zachránily jsme ho. Žádné velké škody nemáme, protože to regálů se to nedostalo. Na sobotu jsme připraveni,“ přibližuje Martina Zdráhalová, jež má na starosti deset prodejen Zemědělského družstva Záhoří.
Hned vedle obchodu protéká pod silnicí Šišemka, za normálních okolností půl metru široký potůček s hloubkou sotva po kotníky, ukazují sousedé.
„Během dvaceti minut se rozvodnil jako Bečva v roce 1997. Takový rozsah i síla a voda tekla zahradou. Napřed to urvalo lávku, kůly vytvořily ve vodě zátaras, vznikly víry. Vyplavaly nám z garáže dvě auta,“ ukazuje Věra Skopalová o sto metrů níž, kde na silnici voda auto nechala. Stejně jako ona i další sousedé žijící u vody od rána telefonují s pojišťovnami.
Když s manželem vyšli zkontrolovat situaci, voda už je domů nepustila. „Nemohli jsme otevřít dveře, proud narážel do domu, držela jsem se, aby mě to nesmetlo. Aspoň štěstí, že se voda nedostala dovnitř.“
Také u nich zastavil řidič dodávky, aby se zeptal, jestli nepotřebují čerpadlo. I s ohledem na starší lidi zvažuje obec uspořádání sbírky, stejně tak chce sama lidem přispět. Na obecní úřad už také volají s nabídkou pomoci stavební firmy, příbuzní, dobrovolníci. Místní si rovněž vypomáhají mezi sebou „Soudržnost lidí je tu naštěstí pořád hodně velká,“ vyzdvihuje místostarosta.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
