První babický proces se konal už 10 dní (!) po střelbě. Jen pro ukázku, jak tehdejší justice pracovala a jak se režim se svými nepřáteli vypořádával. K trestu smrti byli mj. odsouzeni (a následně popraveni) dva duchovní, kteří se střelby pochopitelně neúčastnili. Soud argumentoval: „Václav Drbola a František Pařil jako kněží mající značný morální vliv na část obyvatelstva kraje, kde byly trestné činy spáchány, tento svůj vliv hrubým způsobem zneužili.“
Tzv. bezpečnostní pětka v Jihlavě 19. července 1951 konstatovala, že proces „splnil svůj účel a zvláště účast farářů byla působivá na věřící“. Bylo rozhodnuto, že druhý proces bude proveden „po žních“, aby byl „patřičný odstup od prvého soudu“. Popraveni byli i „kulaci“ Antonín Mityska, Drahoslav Němec a Antonín Škrdla. K smrti byl v jednom z mnoha dalších procesů v únoru 1953 odsouzen i zemědělec Stanislav Plichta, při zatýkání těžce poraněný a nepohyblivý. Na šibenici musel být přinesen...
Cíl režimu byl jasný: zastrašit rolníky, kritizující partajní politiku, urychlit rozvoj družstev a likvidovat dobrou pověst církve. S oficiální (tj. vlastní) verzí babických událostí si komunistická propaganda vystačila po celou dobu existence totalitního systému (jen během uvolnění na konci 60. let se objevily články, pokoušející se uvést věci na pravou míru). Za normalizace byly události v Babicích zpracovány například ve známém televizním opusu o budování socialismu u nás - v Třiceti případech majora Zemana.
Televizní deformace
V příběhu Vrah se skrývá v poli přijede Zeman do malé vesnice Plánice, aby tu vyšetřil požáry a prověřil jistého konfidenta gestapa. V průběhu pátrání vyjde najevo, že v okolí působí protistátní skupina, která v letácích vyhrožuje násilím a vraždami. Tuto skupinu, do které patří zmíněný konfident i místní hostinský, vede bývalý armádní důstojník, jenž po únoru 1948 utekl do zahraničí a nyní se nelegálně vrátil zpět. Kapitán, jak si nechává říkat, se s vědomím faráře ukrývá na faře, kde se schází se zbytkem bandy. Tragickým zakončením jejich činnosti je vražda čtyř funkcionářů KSČ. Následuje zatčení bandy.
Skutečné události jsou v seriálovém zpracování zcela deformovány a překrouceny. Propagandisté ve snímku ponechali skutečné motivy: požáry družstevního majetku, přepadení předsedy místní organizace KSČ, střelbu ve škole a dopadení pachatelů v poli. Reálné jsou i drobnosti: někteří odsouzení pracovali na lesní správě. V seriálu jsou ve školní třídě zastřeleni čtyři funkcionáři KSČ, zatímco ve skutečnosti zahynuli tři, čtvrtý s těžkým zraněním přežil. Seriálový vůdce protistátní skupiny představuje agenta Malého, jehož role v babických událostech (zda byl, či nebyl řízen Státní bezpečností) dodnes není jasně vysvětlena.
Tvůrci si to v seriálu „třídně“ vyřizují s kulaky v postavě bláznivého opilce Emana, který je líný a nezodpovědný a s oblibou provokuje funkcionáře KSČ. Místní farář v době okupace udával gestapu komunisty a teď pomáhá nepříteli, který je coby bývalý buržoazní armádní důstojník vykreslen jako slaboch, který nedokáže nic dotáhnout do konce. A syn hajného, bývalého gestapáckého konfidenta, zase na škole zpronevěřil peníze... Naproti tomu komunistickým funkcionářům jde hlavně o blaho obce a nevstřícným postojem vesničanů vnitřně velmi trpí. Předseda místní komunistické buňky kvůli nezvladatelnému tlaku začal pít, navíc má problémy s manželkou, která chodí uklízet na faru.
Vyšetřování požárů se ujímá důstojník StB, protože se jedná o protistátní činnost - a pomáhá Zemanovi identifikovat jednu z klíčových postav. Děj má v seriálu dokonce pokračování na jaře 1968. Nepřátelé socialismu totiž Zemana obviní, že se v Plánici účastnil provokace StB a postaví ho před svůj kontrarevoluční rehabilitační soud. Přestože se ukáže, že je to všechno jen hra reakcionářů, je Zeman odvolán z místa šéfa pražské kriminálky a přeložen na obvodní oddělení Veřejné bezpečnosti. Díky pomoci plukovníka StB, se kterým Plánici (Babice) vyšetřoval, se však v dubnu 1969 vrací do své funkce...
Případ Babice byl po roce 1989 mnohokrát zpracován - zájemci najdou podrobné informace na serveru www.totalita.cz nebo v několikadílném dokumentu Českého rozhlasu. Ale co řekne dnešní divák, který se historií podrobně nezabývá, seriálu o majoru Zemanovi? Klidně může považovat zemanovský příběh za pravdivý.
***
lidovky.cz Další příběhy naleznete na www.lidovky.cz/bezpravi
O autorovi| Daniel Růžička, produkční v ČT
