Nejreálnější očekávání měli podle této analýzy kvalifikovaní pracovníci a zaměstnanci ve službách. Nejvíce vědomi své hodnoty jsou si také lidé ve zralém věku po pětačtyřicítce. Oproti tomu zaměstnanci ve věku mezi dvaceti pěti a třiceti čtyřmi lety bývají nadšení. Dostávají až o šestnáct procent vyšší plat, než očekávali. V České republice je to tradiční trend.
„Očekávané platy byly vždy nižší než skutečné, ale v prvním čtvrtletí 2010 je tento rozdíl největší od roku 2008. Uchazeči ve svých životopisech uvádějí o devatenáct procent nižší plat, který poptávají, než činí průměrný výdělek v ekonomice,“ říká Miroslav Dravecký, projektový manažer společnosti Profesia.
Analýza se zabývala pracovníky v České a Slovenské republice a vyplynulo z ní, že Slováci očekávají větší platy než Češi. „Situace na Slovensku je naprosto odlišná. Tamní mzdová očekávaní stále rostou. Srovnání tak přináší paradox. Ačkoliv je průměrný plat na Slovensku výrazně nižší než v České republice, Slováci v roce 2010 očekávají 761 euro, což je zhruba 19 400 korun. Jinými slovy, očekávají vyšší mzdu než Češi,“ říká Dravecký. VČeské republice jsou překvapivě nízké platové nároky lidí v Praze, nejbohatším regionu Česka. Jsou o jedenadvacet procent nižší než průměrný pražský plat. Výše požadované finanční odměny v Praze činila 22 879 korun, přičemž průměrná skutečná mzda podle analýzy představovala 29 tisíc korun. Důvodem může být skutečnost, že v české metropoli hledají práci i lidé z ostatních regionů, kteří mají svá platová očekávání na úrovni mezd v regionech, ze kterých pocházejí, a ty jsou podstatně nižší než platy v Praze.
***
Situace na Slovensku je naprosto odlišná. Tamní mzdová očekávaní stále rostou.
