Čtvrtek 27. června 2024, svátek má Ladislav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Výstava Sluneční králové skončila, deset tun exponátů se vrací zpět do Egypta

Česko

  18:06aktualizováno  20:29
Skončila výstava Sluneční králové v Národním muzeu v Praze, která představila nejvýznamnější objevy českých egyptologů. Exponáty nesmírné historické hodnoty zapůjčené do zahraničí vůbec poprvé se v úterý vracejí do Egypta. Některé z nich budou znovu k vidění v káhirských muzeích.

Byla to výstava, která v Česku nemá obdoby – poprvé v historii Českého egyptologického ústavu měli egyptologové možnost ukázat národu výběr ze svých nejvýznamnějších objevů v Egyptě, kde v podstatě bez přerušení pracují už 61 let.

Pocházejí z nekropole v Abúsíru, české archeologické koncese v Egyptě, který leží nedaleko Káhiry na dohled od slavných pyramid v Gíze. Je to pohřebiště z dob stavitelů pyramid, kde jsou pohřbeni králové 5. dynastie a jejich vysocí hodnostáři, ale i další významné osoby z pozdějších dob.

Navíc šlo o soubor památek, který Egypťané zapůjčili do zahraničí vůbec poprvé a poprvé v tak velkém počtu. Pocházejí z doby 3.-1. tisíciletí před Kristem.

„Výstava Sluneční králové byla pro Národní muzeum jednou z nejvýznamnějších ve své historii. Jednalo se o skutečně unikátní projekt světového formátu, který navíc prohloubil pozitivní vztahy mezi Národním muzeem a zahraničními zapůjčiteli,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

„Byl to jediný takto velký výstavní projekt v Evropě v době pandemie,“ dodal zástupce ředitele Národního muzea Michal Stehlík.

Tři stovky předmětů mimořádné historické hodnoty byly na výstavě Sluneční králové v Národním muzeu v Praze vystaveny s „covidovými“ přestávkami více než rok a vidělo je 120 tisíc návštěvníků. Ze 13 měsíců, po které byly exponáty v Praze vystavené, však měli návštěvníci kvůli covidovým opatřením na prohlídku jen 216 dní.

„Jsem rád, že česká veřejnost měla možnost seznámit se s našimi objevy v Abúsíru, který je v Egyptě naší vlajkovou lodí,“ řekl egyptolog Miroslav Verner. Čeští egyptologové mají v zemi více koncesí, například v Západní poušti.

Verner také připomněl, že uspořádat výstavu v Praze se povedlo až napotřetí. Poprvé bylo její konání domluveno již v roce 1989, sametová revoluce však plány přerušila, protože k uspořádání výstavy bylo potřeba státních garancí, což tehdy nebylo možné. Podruhé se měla výstava konat na Pražském hradě, překazila ji však další revoluce, tentokrát arabské jaro.

Přeprava zpět: po zemi i vzduchem

Výstava skončila 30. září a po deseti dnech pečlivého „balení“ deseti tun exponátů a jejich uložení do přepravních beden se večer předměty vydávají za mimořádně přísných bezpečnostních opatření a v doprovodu policie na dvoudenní cestu zpět do Káhiry. Částečně jsou přepravovány po zemi, mezi kontinenty je přepravuje letadlo. „Ochrana exponátů při transportu je zajišťována Policií ČR. Detaily nemůžeme sdělovat,“ řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

S ohledem na unikátnost exponátů a jejich nedozírnou historickou cenu provázela speciální bezpečnostní opatření i výstavu jako takovou po celou dobu jejího trvání.

„Historická budova Národního muzea je po rekonstrukci vybavena celou řadou bezpečnostních systémů. Výstava měla speciální bezpečnostní režim, který kombinoval technickou i osobní ochranu vystavených předmětů. Během jejího trvání nebyl zaznamenán žádný bezpečnostní incident a všechny předměty v pořádku opouštějí Národní muzeum,“ uvedl Lukeš.

Většina ze tří stovek artefaktů vystavených v Národním muzeu pochází z objevů českých egyptologů. Doplnily je ale také objevy německých archeologů, kteří v Abúsíru pracovali dřív, než se na nekropoli vydala první česká expedice. Jde o památky z doby stavitelů pyramid, z nichž některé jsou staré až pět tisíc let. Stejně jako památky zapůjčené z Káhiry se do „svých“ muzeí vrátily také exponáty zapůjčené z Lipska, Berlína, Heidelbergu, Frankfurtu nad Mohanem a dalších německých měst.

Vzácné exponáty byly pojištěny na necelou miliardu korun.

Čeští egyptologové jsou v Abúsíru mimořádně úspěšní. K jejich největším objevům patří například soubor unikátních královských soch, hrobka s nevykradenou pohřební komorou, která patřila knězi Iufaovi, královský papyrový archiv, který objasnil, jak fungovalo kněžstvo v pyramidových komplexech, hrobka jednoho z nejstarších starověkých mudrců, který se jmenuje Kairsu a řadí se po bok slavného Imhotepa, a mnohé další objevy.

Výstava byla výjimečná nejen tím, že šlo o první výpůjčky starověkých památek z Egypta do České republiky, ale mnohé z nich byly za hranicemi poprvé a některé také naposledy.

„Po skončení výstavy zaujmou své místo v novém Velkém egyptském muzeu,“ avizoval na vernisáži loni v srpnu egyptský ministr pro památky turismus Chaled el Anany, podle něhož je pražská výstava stvrzením silných vztahů mezi českými a egyptskými archeology a muzei

Nové muzeum GEM (Velké egyptské muzeum) stojí na okraji Gízy na dohled slavných pyramid ze 4. dynastie a bude otevřeno v dohledné době. Z předmětů vystavených v Národním muzeu v Praze v něm bude vystaven soubor devíti vápencových soch pocházející z hrobky princezny Šeretnebtej, dcery slunečního krále Niuserrea, a jejích příbuzných. Nejvýznamnější z nich je unikátní socha princezny Šeretnebtej s jejím synem. Další předmět, který je určený pro Velké egyptské muzeum, je oltář pro hodnostáře Sanchuptaha z druhé poloviny Staré říše.

„Výstava v Praze je stvrzením silných vztahů mezi našimi archeology a muzei,“ dodal ministr.

„Myslíme si, že výstava byla úspěchem pro českou i egyptskou stranu a spolupráci hodnotíme jako výbornou,“ dodal ředitel Národního muzea Michal Lukeš a ujistil, že instituce už nyní jedná o přípravě dalších významných mezinárodních projektů pro následující roky.

Prodej stavebního pozemku ve Vysokém Mýtě
Prodej stavebního pozemku ve Vysokém Mýtě

Vinice, Vysoké Mýto - Choceňské Předměstí, okres Ústí nad Orlicí
2 966 350 Kč