Vladimír Jirousek, advokát a předseda České advokátní komory, reaguje ve svém příspěvku Sňatky (a návrh úpravy) bez emocí (LN 25. 9.) na názory analytika Občanského institutu Matyáše Zrna (Šibalův občanský zákoník, LN 9. 9.) a obviňuje ho z neznalosti problematiky.
Předseda Jirousek nepřímo označuje současnou právní úpravu církevních sňatků za neústavní. „Chceme čekat na ústavní stížnosti muslimů, buddhistů či jehovistů?“ ptá se sugestivně. Na buddhisty skutečně není třeba čekat, ústavní stížnost podala již před lety skupina senátorů, když napadla nově přijatý zákon o církvích a náboženských společnostech. Ústavní soud tehdy přezkoumával i legitimitu tzv. „zvláštních práv“ církví (mezi nimi je i zvláštní právo konat církevní sňatky) – a rozpornost s ústavou ani Listinou základních práv a svobod neshledal.
Druhá varianta úpravy církevních sňatků, kterou obsahuje návrh občanského zákoníku, je skutečně absurdní. Návrh nerozlišuje církve registrované a neregistrované, nevypořádává se ani s kategorií církví, které mají tzv. „zvláštní práva“. Jedinou podmínkou pro to, aby církev mohla podle návrhu konat svatební obřady, je, že daná církev nepůsobí na území České republiky jen přechodně a její náboženské úkony mají stálou povahu (srov. § 547a odst. 1 návrhu nového občanského zákoníku). Ze dne na den by tak získaly oprávnění uzavírat církevní sňatky náboženské společnosti, jako jsou například Ústředí muslimských obcí, Hnutí Hare Krišna, Česká hinduistická náboženská společnost (všechny již registrované, ale bez zvláštních práv), ale také Scientologická církev, Klan Půlnočního stromu, satanisté anebo Hnutí grálu (neregistrované, v ČR působící). To není vyvolávání paniky, ale jednoduchý gramatický výklad navrhovaného textu.
Buďme upřímní. Na obou stranách sporu o církevní sňatek lze snést spoustu argumentů, které mohou být zabaleny do pentlí líbivě znějících právnických formulací. To samé se můžeme říci i o účelu manželství či úpravy jeho rozvodu. Formulací se však spor netýká. Jde o hodnoty, ke kterým se má zákon přihlásit.
Rekodifikace občanského práva si vytyčila za cíl vytvořit standardní občanský zákoník kontinentálního typu a rozejít se s myšlenkovým světem socialistického práva. Škoda, že v oblasti rodinného práva není tento rozchod příliš patrný. Spor o výlučný civilní sňatek není střetem právních odborníků a právních laiků.
O autorovi| Jakub Kříž, právník, předseda Mladých křesťanských demokratů
